To, co hmotu do onoho proudu táhne, musí být mimo pozorovatelnou část vesmíru, míní vědci. Mluvíli astronomové o pozorovatelném vesmíru, nemyslí oblast pozorovatelnou okem, byť vybaveným nejsilnějšími teleskopy. Mají na mysli část vesmíru, kterou nelze pozorovat z důvodů daných podstatou vesmíru.
Předpokládá se, že vesmír vznikl asi před 13,7 miliardy let. I v případě, že se v okamžiku velkého třesku světlo vydalo na cestu k nám vesmírem, nemohlo se dostat dál než právě do vzdálenosti 13,7 miliardy světelných let. Ovšem mohou existovat části vesmíru, které leží ještě dál. Nemůžeme je ale sledovat, protože pozorovatelný vesmír pro nás představuje jen tu část, kam mohlo světlo za celou dobu trvání vesmíru doputovat.
Vědci temný proud objevili, když studovali některé z největších struktur ve vesmíru – ohromné shluky galaxií. Tyto shluky jsou seskupením zhruba tisíce galaxií, stejně jako velmi žhavých plynů vylučujících rentgenové paprsky.
Pozorováním interakce rentgenového záření a vesmírného mikrovlnného pozadí (CMB), které představuje zbytková radiace po velkém třesku, mohou vědci studovat pohyb shluků galaxií.
Tým vedený astrofyzikem Alexanderem Kashlinským z Goddardova střediska vesmírných letů amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír zjistil, že shluky se pohybují rychlostí téměř 3,2 milionu kilometrů v hodině směrem k oblasti na nebi mezi souhvězdími Kentaura a Plachet (latinsky Centaurus a Vela). Tento pohyb je odlišný od rozpínání vesmíru, který urychluje síla nazývaná temná energie.
„Zaznamenali jsme podstatnou rychlost, a navíc tato rychlost se nesnižuje se vzdáleností, tedy aspoň podle toho, co jsme zatím schopni změřit,“ řekl Kashlinsky serveru Space.com. „Hmota v pozorovatelném vesmíru jednoduše nemůže produkovat takový proud, jaký měříme.“ Podrobnosti o novém objevu amerických astronomů vyjdou 20. října v novém čísle časopisu Astrophysical Journal Letters.
