GALERIE

V 19. století se v Německu a dalších „vzdělaných“ zemích setkávají cizinci spojení původem a osudem. Jsou to intelektuálové, kteří tam odešli studovat krásné umění, politiku a právo, chtějí se vzdělávat a být jako Goethe. Ale při návratu do vlasti si s sebou vezou také něco nechtěného - trauma. Trauma chybějící a nejasné identity, trauma národa, jenž stojí na periferii a ve velkých světových dějinách neznamená tolik, aby na něj člověk mohl být hrdý. Vědí, že je třeba zasáhnout, aby bolest přestala. Národ se musí pozvednout z bídy nevědomosti a musí určit sám sebe.