„Někdejší žačky Jaromíra Funkeho na Státní grafické škole v Praze patří k předním osobnostem české kultury jak vlastním pojetím fotografování, tak svědeckou hodnotou tvorby. Studium jim dalo solidní řemeslné základy, hlavně ovšem pomohlo zvednout stavidla osobní a osobité imaginaci,“ řekl kurátor výstavy Josef Moucha.
Kurátor výstavy Josef Moucha.
Dcery Staši a Rudolfa Jílovských založily na podzim roku 1938 moderní ateliér, který později výtvarník a spisovatel Adolf Hoffmeister pojmenoval Fotografie OKO. Rodina Jílovských patřila k intelektuální elitě a podílela se na kulturním a společenském dění. Do okruhu přátel a známých se řadili Franz Kafka, Milena Jesenská, Josef Šíma, Voskovec a Werich, Jaroslav Ježek, Jindřich Štyrský, Toyen, Vítězslav Nezval, Jaroslav Seifert, Vladimír Holan, Jaroslav Fragner, Vincenc Makovský, Karel Teige, S. K. Neumann, Ferdinand Peroutka, František Halas či Vladimír Clementis.
Rudolf Jílovský spoluzaložil kabaret Červená sedma, zpíval a byl nakladatelským manažerem, Staša Jílovská spolupracovala jako překladatelka s předními redakcemi. Byla spřízněná s Devětsilem i spolkem Mánes a udržovala kontakty s představiteli evropské avantgardy, s Louisem Aragonem, Iljou Erenburgem, Tristanem Tzarou, Philippem Soupaultem a Paulem Éluardem.
Z výstavy Staši Fleischmannové a Olgy Houskové. Obě sestry na dobové fotografii Rudolfa Jílovského
Sestry tíhly zvláště k prostředí Osvobozeného divadla a záhy se začaly věnovat vlastní tvůrčí práci. Jejich studio sídlilo v mansardě Topičova nakladatelského domu. Úspěchu dosáhlo v portrétním v dětském žánru.
„Dvojčata patří ke generaci těžce poznamenané totalitními režimy. Aniž se to dalo předvídat, z jejich zájmu vznikaly podobizny budoucích obětí nacistické zvůle: Mileny Jesenské, Josefa Taussiga, Julia Fučíka, Bedřicha Sterna,“ připomněl Moucha. V ateliéru sester pokračovala až do konce války ilegální činnost.
  |
Ze závěru 40. let pochází snímek Vladimíra Clementise, zavražděného komunisty. Po deseti letech existence ateliéru, roku 1949, bylo soukromé podnikání zapovězeno. Výstava připomíná i rozdílné poválečné osudy obou autorek. Olga fotografovala inscenace Vinohradského divadla, Staša vytvářela v Paříži koláže z vlastních snímků.
