Stát by se tak mohlo po ohlášené schůzce zástupců politických stran, které se v sobotních volbách dostaly do parlamentu.
Pověření od hlavy státu k vytvoření kabinetu je na Slovensku neformálním rozhodnutím, které vychází z tradice. Pověření většinou dostává zástupce vítězné strany. Předčasné volby o víkendu přesvědčivě vyhráli opoziční sociální demokraté. Směr-SD jako první strana od pádu komunismu v roce 1989 získala ve slovenském parlamentu většinu, která ji umožní sestavit jednobarevnou vládu.
ČTĚTE TAKÉ: |
Fico svolal na čtvrtek schůzku zástupců parlamentních stran, na které chce hovořit například o možných změnách v ústavě. Straně v parlamentu k ústavní většině chybí sedm hlasů. "Po tomto setkání mě (Fico) bude informovat o výsledku a zřejmě ještě v ten den panu předsedovi Ficovi odevzdám pověřovací listinu k sestavení vlády," uvedl Gašparovič.
Prezident novinářům rovněž řekl, že první povolební schůzi sněmovny svolá na 4. dubna. Na ustanovujícím jednání poslanci skládají slib a volí vedení parlamentu. Z dosavadních vyjádření sociálních demokratů vyplývá, že nová vláda zvýší daně z příjmů osobám s výrazně nadprůměrnými příjmy jakož i vysoce ziskovým firmám. To znamená ústup od rovné daně ve výši 19 procent.
Z dostupných údajů vyplývá, že Slováci s příjmem vyšším než 3,5násobek průměrné mzdy by platili 25procentní daň z příjmů, pro firmy s hrubým ziskem nad 30 milionů eur (736 milionů korun) by se vztahovala sazba dane na úrovni 22 až 23 procent. Směr-SD také dlouhodobě prosazuje navýšení zvláštní bankovní daně, která je už nyní jednou z nejvyšších v Evropské unii. Podle ekonomů ani tato opatření ale nepřinesou potřebnou více než miliardu eur na ozdravení státních financí do roku 2013, jak to Bratislava slíbila Evropské unii. Fico přitom po volbách slíbil, že jeho vláda tento závazek dodrží.
Sociální demokraté jsou rovněž nakloněni omezení imunity poslanců tak, aby na zahájení trestního stíhání člena sněmovny už nebyl potřebný souhlas parlamentu. Ještě výraznější omezení imunity poslanců a soudců v minulosti navrhovala dosluhující vláda Ivety Radičové, která pro svůj návrh na příslušnou změnu ústavy ale nezískala podporu Ficovy strany.
