Do našich genů se moderní doba železnic a mobilního trhu práce ještě nestačila zapsat. Stále jsme pevně svázáni s místem svého narození. Naznačuje to genetický výzkum, který provedl mezinárodní tým, ve kterém hlavní slovo měli estonští genetici.
Cílem studie bylo především podrobné zmapování genetických odlišností pobaltských populací. Podobné studie slouží například jako nutné „pozadí“ pro velké genetické studie, které hledají souvislosti mezi geny a výskytem častých onemocnění, jako jsou například cukrovka či kardiovaskulární choroby.
Ale velmi detailní estonská studie nezůstala jenom v Pobaltí. „Týká se genetiky obyvatel i dalších evropských zemí, včetně České republiky,“ říká Milan Macek ml. z FN v Motole. Ten se spolu s kolegy z pracoviště zabývá výzkumem dědičných nemocí, především cystické fibrózy. A vzorky pacientů z FN v Motole a jejich příbuzných (těch, kteří souhlasili s jejich dalším vědeckým využitím) zastupovaly ve studii naši republiku.
Výsledky nasvědčují až překvapivou blízkost genetiky a evropské geografie. Z pohledu Středoevropana je zajímavé především unikátní srovnání „etnik“ České republiky: Moravanů a Čechů. „Oproti předchozím studiím jsme vzorky z České republika rozdělili na ty, které prokazatelně pochází od obyvatel středních Čech nebo Moravy“, říká Milan Macek. To nejde u všech vzorků, protože musí být zachována složité podmínky pro zachování anonymity dárce.
Rozdíly mezi oběma skupinami se datují patrně už od dob prvního osídlování Evropy před 45 tisíci lety. To probíhalo především proti proudu velkých řek z oblasti Černého moře a Středozemí. Na Moravu postupovali spíše z jihovýchodního směru, po přítocích Dunaje. Naopak velká část českých prausedlíků přišla patrně ze západu.
Genetické karty pak zamíchalo ještě znovuosidlování střední Evropy po ústupu doby ledové před 17 tisíci lety. A také asi před 10 tisíci lety příchod prvních zemědělců s technologiemi, které vznikly na Blízkém východě někdy o 2000 let dříve. Období „stěhování národů“ navzdory svému názvu už velkou roli při formování genetického základu našich populací nehrálo.
Pilní Estonci, chybějící Slováci Rozdíl je pozorovatelný nejen mezi Čechy a Moravany, ale dokonce na ještě menších územích s malým množstvím obyvatel. „Velmi názorně je to vidět na estonské části studie,“ vysvětluje Milan Macek.
Tato malá pobaltská země má přibližně milion obyvatel. Tamní vědci však shromáždili okolo tisíce vzorků, tedy „přečetli“ celé jedno promile obyvatel. Výsledná, neobyčejně podrobná mapa ukazuje, že podle charakteristických variací genetického kódu lze odlišit i obyvatele jednotlivých okresů.
Zatím nemůžeme doufat, že bychom se podobně podrobného rozboru dočkali i pro Českou republiku. Je k tomu zapotřebí systematického shromažďování a analýzy vzorků, které je organizačně i finančně náročné. V současné studii totiž počet českých a moravských vzorků dosahoval jen necelé stovky místo tisíců, které by byly zapotřebí pro podrobnější zmapování.
Můžeme také jen litovat, že se nepodařilo shromáždit vzorky ze Slovenska. Na vině je podle všeho především nedostatek spolupráce mezi jednotlivými pracovišti než cokoliv jiného. Na genetickou mapu bývalé federace si tedy bohužel budeme muset počkat.
***
Rozdíly mezi Čechy a Moravany se datují patrně už do dob prvního osídlování Evropy před 45 tisíci lety
Obrázek
Stísněná Evropa
Genetické rozdíly mezi Evropany nejsou velké, jak naznačuje genetická mapka z roku 2008, která vznikla při podrobném čtení z celé Evropy. Připomíná geografickou mapu Starého kontinentu, jen poněkud „sraženou“. To naznačuje, že osidlování probíhalo postupně především od jihu na sever. Záhadou pouze zůstává, odkud „spadli“ Finové…
Místa odběru vzorků Naše území zastupovaly bohužel jenom vzorky ze středních Čech a Prahy
Odlišnosti se dají najít především na genech umožňujících lepší přizpůsobení místním podmínkám, např. ovlivňují obranu proti místním parazitům a nemocem. Sprinterem evoluce posledních tisíciletí je také gen pro zpracování mléčných cukrů. Mléko totiž hrálo klíčovou roli především v zemědělství severních národů.
Základní odlišnosti v DNA evropských populací jsou spjaty s první kolonizací Evropy, která probíhala z jihu na sever, především podle proudu velkých řek. Jen Finové jako by byli obyvatelé zcela jiného světadílu nebo spíše izolovaného ostrova. Jsou totiž potomky velmi malé skupiny zatím ne zcela jasného původu.
I přes značnou zeměpisnou blízkost si Češi a Moravané dokázali udržet alespoň mírný ale genetický odstup, jak ukazuje graf nové studie z letošního roku. Rozdíly jsou malé, přesto jsou měřitelné a naznačují, že většina obyvatel byla „konzervativních“ a zůstávala věrna svému kraji i co se týče výběru partnerů. Odlišnosti zatím nesmyla ani dopravní revoluce do průmyslového věku a stěhování do velkých měst.
moravské vzorky středočeské vzorky medián (střední hodnota) moravských vzorků medián českých vzorků
