Nabalzamované ostatky i dvě desetiletí po rozpadu Sovětského svazu stále spočívají v mauzoleu na Rudém náměstí v Moskvě, ale pro jejich pochování se od soboty do dnešního rána vyslovilo 178.033 hlasujících, proti bylo 77.331, čili poměr sil mezi oběma tábory činil přibližně 70 ku 30 procentům.
Komunisté ale podezírají své rivaly z vládnoucí strany Jednotné Rusko, od nichž nápad vzešel, že s výsledky manipulují. Podle poslance Valerije Raškina by názor veřejnosti mohly objektivně zjistit jen seriózní sociologické průzkumy, k nimž má internetové hlasování daleko.
"Pohansko-nekrofilní symbol"
"Zkusme si zařídit život bez mrtvol," okomentoval výsledky list Nězavisimaja gazeta, podle něhož se mauzoleum mezitím stalo symbolem nerozhodnosti, ustrašenosti a populismu. Polemiky o dalším osudu mauzolea se v Rusku rozproudí prakticky pravidelně před výročím revolucionářova narození či smrti. Letos však návrh vzešel z řad Jednotného Ruska.
Poslanec Vladimir Medinskij označil památník za "pohansko-nekrofilní symbol" a připomněl, že sám Lenin o žádné mauzoleum nestál, kategoricky proti byli i jeho žijící příbuzní, sestra a bratr, kteří si přáli sourozence pochovat do matčina hrobu v Petrohradu. Komunisté se však rozhodli vytvořit okolo revoluční ikony kult. "Na Rudém náměstí už není Lenin, odborníci vědí, že zůstalo pouze deset procent jeho těla, zbytek se vypařil a byl už dávno nahrazen," poznamenal Medinskij.
Čtěte také: |
Komunisté, kteří jsou v Rusku stále druhou nejsilnější stranou, zareagovali jako vždy krajně rozhořčeně a nařkli vládnoucí stranu, že se v předvečer voleb snaží odlákat pozornost veřejnosti od skutečných problémů země.
Kreml následně prostřednictvím mluvčího prezidentské správy ujistil, že žádná rozhodnutí o vynesení Leninova těla z mauzolea a přenesení (dalších) ostatků od Kremelské zdi se nepřijímají, ani neplánují. Stejný názor správa Kremlu vyjadřovala opakovaně i v minulosti. Medinskij se však nápadu nevzdal a spustil internetové hlasování. Ujistil také, že návrh na Leninovo pohřbení hodlá předkládat každý rok.
Zástupy diváků řídnou
Lenin mauzoleum opustil jen za druhé světové války, kdy v obavě před německými nálety bylo tělo evakuováno z Moskvy. Zvlášť spočívá Leninův mozek, který je uložen ve vědeckém ústavu, zřízeném pro tento účel.
Mauzoleum od svého vzniku sloužilo i jako tribuna, odkud nejvyšší sovětské vedení přihlíželo průvodům a přehlídkám na Rudém náměstí. Naposledy bylo v této roli užito v polovině 90. let. Současné vedení země dává přednost provizorním tribunám, stavěným k dané příležitosti.
Ostatky zůstávají po většinu dnů týdne přístupny veřejnosti, a to zdarma. Ale zástupy diváků od sovětských dob prořídly. Každý návštěvník se před vstupem do mauzolea musí podrobit kontrole a odevzdat do úschovy kameru, fotoaparát a mobilní telefon. Za svou existenci totiž mauzoleum zažilo i řadu pokusů ostatky zničit, ať výstřelem, hodem kamene, kladiva či lahve, anebo je i rozmetat výbuchem bomby. Umírali "teroristé" a náhodní návštěvníci, samo mauzoleum ale útoky přečkalo bez úhony.
