Admirál je jednou z nejdražších ruských filmových produkcí. Je to vidět. Už úvodní námořní bitva, v níž se titulní hrdina tak osvědčí, oslepuje diváka rozpočtem: na plátně vybuchují ohňostroje granátů, které posádce trhají ruce i nohy, paluby skrápí krev a v dálce se potápí nepřátelská německá loď se vší parádou.
Daleko větší bombast však Admirál investuje do děje. Jako by se uzavřel jeden kruh. Mnohovrstevnatý román Doktor Živago, za nějž si ruský spisovatel Boris Pasternak kdysi nesměl vyzvednout Nobelovu cenu, se v redukující velkofilmové adaptaci Davida Leana stal prototypem banálních válečných lovestory, v nichž jsou velké dějiny pozadím pro ještě větší lásku hlavních hrdinů.
Po přežvýkání Hollywoodem se tento model vrátil do Ruska. Admirál je příběhem skutečné historické postavy - Alexandra Kolčaka, který se díky svým vůdčím schopnostem vypracoval na jednoho z nejvyšších vojenských velitelů carské armády a po pádu monarchie za její odkaz bojoval během ruské občanské války. Jako by mu účast v klíčových konfliktech 20. století nestačila, zamiloval se už jako ženatý otec do manželky svého blízkého přítele Anny, která při něm zůstala až do jeho posledních dní.
Admirál nešetří municí na žádné ze dvou hlavních dějových front. Výpravné bitevní sekvence si ve vypjatosti nezadají se scénami jiskření mezi Kolčakem a Annou. Jak je úvodní masakr drastický, tak působí scéna jejich seznámení fatálně - včetně hlubokých pohledů do očí a křišťálové číše šampaňského rozbité ve zpomaleném záběru.
Admirál s historickými fakty zachází velmi pohodlně: nijak například neřeší, že Kolčak ve skutečnosti stál za brutálními masakry desítek tisíc lidí. Titulní hrdina je tu zkrátka sympaťákem, který celý film následuje hlas svého srdce - ať už jde o vlast, nebo o lásku.
O skutečných dějinných událostech se tu tedy jeden mnoho nedozví. Vše je přizpůsobeno romantizujícímu pohledu, v němž zůstávají klíčové milostné dopisy neodeslány a vášnivé city dlouho nevysloveny, aristokratky se z lásky stávají obětavými sestrami v lazaretech a miliony mrtvých slouží jako stafáž pro příběh nenaplněné lásky dvou idealizovaných hrdinů.
Když se těžiště příběhu přesune daleko na Sibiř, kde Kolčak marně vzdoruje novým rudým pořádkům, rozštěpí se hlavní dějová linie na několik směrů: v Paříži trpí odvržená manželka, Anna krutě opouští svého muže a následuje svou životní lásku, admirálovi věrní se za ním probíjejí tajgou. Každý z příběhů vydá na samostatný film, zatímco závěrečná dějová douška je z dramatického hlediska zbytečná.
Vyžaduje ji však žánr spoléhající hlavně na emoce - a Admirál jej ctí na sto procent. Mužské publikum si užije bitevní scény a Kolčakovo chlapáctví (admirálův představitel Konstantin Chabenskij je geroj jedna radost), opačné pohlaví zase zaujme motiv osudové lásky až za hrob. Je to primitivní uvažování, ale přesně takhle přemýšleli autoři Admirála. Měli při tom srdce na dlani a penězi nešetřili. Výsledek je poctivá žánrová podívaná.
HODNOCENÍ LN ***
Admirál (Admiral)
Rusko 2008 Scénář: Vladimir Valuckij, Zoja Coudrie Režie: Andrej Kravčuk Hudba: Gleb Matvejčuk Hrají: Konstantin Chabenskij, Nikolaj Burljajev, Sergej Bezrukov, Anna Kovalčuková, Fjodor Bondarčuk, Richard Bohringer a další Distribuce v ČR: HCE Premiéra: 30. 7. 2009
