Jedna z prvních zahraničních gratulací, kterou Miloš Zeman po znovuzvolení obdržel, pocházela od ruského prezidenta Vladimira Putina. Zemanův úspěch kvitoval se spokojeností, ocenil, že je zodpovědným a zkušeným politikem a má „principiální“ postoj k prospěšnému rozvoji rusko-českého přátelství. Na lince Praha–Moskva všechno běží hladce, Zeman už byl dvakrát na návštěvě u Putina, který obdržel pozvání k reciproční cestě. O to výrazněji však drhne Zemanova ambice dosáhnout podobné vřelosti s Donaldem Trumpem.
Musíme reagovat na ruské lži, říká Babiš. Vyhošťování diplomatů z EU začne podle médií v pondělí, přidá se i Trump |
Na blahopřejnou zdravici ze Spojených států čeká Hrad dodnes, ačkoli od voleb uplynuly dva měsíce, minula i inaugurace a s ní oficiální chopení se funkce. Mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček má za to, že nejde o úkaz se závažnou symbolikou. „V USA panují jiné zvyklosti v případě prezidentských gratulací, proto nejde o nic překvapivého,“ sdělil LN.
Možná nejde o překvapení, ale transatlantické ticho má význam. V českém prostoru se nakupilo několik faktorů, které americkou vstřícnost otupují. Ústřední postavou je v tom ruský hacker Jevgenij Nikulin. Stejnou měrou o jeho vydání k trestnímu stíhání stojí jeho domovina i Amerika. Potřikráte zkusil Zeman, osobně či v zastoupení kancléřem, přesvědčit ministra spravedlnosti Roberta Pelikána, aby si mezi dvěma velmocemi zvolil tu východní. Nepovedlo se, ale Američané Zemanovy aktivity vnímají. Zvláště poté, co Česko již dříve nevyslyšelo jejich přání a propustilo obchodníka se zbraněmi Alího Fajáda.
Vina těch druhých
Kdo ustoupí? Odveta vůči Rusku rozděluje české lídry Zemana a Babiše |
Tíživým bodem je pro Spojené státy také pozastavení megatendru na dodávku vrtulníků. Exministr obrany Martin Stropnický se už chystal ke stvrzení dohody, ale jeho nástupkyně Karla Šlechtová akci zbrzdila s tím, že chce od vojáků lépe specifikovat, co by rádi.
V kuloárech se mluví o tom, že to jde na vrub Zemanovi. Strategickou zakázku může uchopit jako úlitbu Americe, když jejím odblokováním podmíní své přijetí v Bílém domě. To je sen, o který šestým rokem bezvýsledně usiluje. Původní plán dokonce byl, že se Zeman stane prvním potentátem z ciziny, který si potřese s Trumpem pravicí po jeho loňském uvedení do úřadu. Příčin, proč se to nestalo, bylo víc – od popsaných zklamání přes příchylnost k Rusku a Číně až po diplomatické faux pas přílišného fanfarónství, s nímž Zeman uváděl, že pozvánka do sídla amerických prezidentů je na spadnutí, aniž by k příslibu došlo.
Třecí plochy s USA■ Vydání Nikulina O ruského hackera mají zájem Spojené státy i Rusko, každý ho chce stíhat z jiných důvodů. Miloš Zeman se přimlouval u ministra spravedlnosti, aby vydal Jevgenije Nikulina Rusům, ale marně. USA sledují vývoj se zvýšenou citlivostí, Česko už má „vroubek“, protože propustilo zadrženého obchodníka se zbraněmi Alího Fajáda, i když o něj Američané velmi stáli. ■ Kde se vzal novičok USA se přidaly ke společné deklaraci s Británií, kde se uvádí, že za otravou dvojitého agenta Skripala nervovým plynem Novičok stojí Rusko. To odmítá, že by s tím mělo cokoli společného. Hrad by počkal na vyšetření případu. ■ Dodávka vrtulníků Američané usilují o dodání vrtulníků Bell české armádě. Akce „usnula“, ministryně obrany dala prověřit nabídky, říká se, že je to i ze Zemanova popudu, aby měl páku, jak se dostat do Bílého domu. ■ Vztah k Číně a Rusku Pro Američany je problematická i Zemanova výslovná náklonnost k Číně a Rusům, zvláště když je pojištěna tím, že Zeman má mezi poradci Martina Nejedlého a vyšetřovaného šéfa CEFC JieŤien-minga. |
Zeman ale málokdy hledá chybu u sebe, a tak upadl v nemilost bývalý šéf hradního zahraničního odboru a velvyslanec ve Washingtonu Hynek Kmoníček. Projevilo se to během nedávné inaugurace – přestože Kmoníček těsně před ní přiletěl do Prahy, nebyl pozván.
V podobně úzkoprsém duchu se prezident rozhodl, že nepřijme na neformální schůzku trojku americké administrativy Paula Ryana. Významný republikán dorazí do Prahy v neděli, stráví tu rodinnou dovolenou a na parlamentních akcích uctí sté výročí česko-amerického spojenectví. I když jde o neoficiální pobyt, čas na setkání s ním si vyhradili ministr zahraničí, předsedové obou parlamentních komor i premiér v demisi Andrej Babiš. Velvyslanec Kmoníček Zemanovi doporučoval, aby Ryanovo přijetí uvážil či o ně projevil zájem, ale odpovědí bylo ne.
„V zahraničněpolitické oblasti nyní logicky klademe důraz na dodržení letité prezidentské tradice v podobě první zahraniční cesty v novém funkčním období na Slovensko. V příštích pěti letech bude jistě ještě celá řada příležitostí k diskusi s našimi americkými přáteli,“ sdělil Ovčáček. K tomu, jak by tuto tradici narušila neformální domácí schůzka, se nevyjádřil.
O setkání se Zemanem nestojí ani Ryan, protože již tak vyhrocené vztahy napjala kauza pokusu o vraždu dvojitého agenta Sergeje Skripala nervovým plynem Novičok, k níž došlo ve Velké Británii. Ta spolu s Francií, Německem a právě USA vydala prohlášení, že podle nich neexistuje jiné věrohodné vysvětlení, než že za útokem stojí Rusko. Hrad k tomu celou dobu mlčel, ve čtvrtek se Zeman poprvé velmi opatrně vyjádřil na TV Barrandov.
„Jsem k těmto zprávám skeptičtější a počkal bych, až Británie nabídne konkrétní důkazy,“ uvedl s tím, že už dříve se vynořila podezření, že nějaký stát disponuje zakázanými zbraněmi či s nimi nakládá, ale nepotvrdila se. Ve smírném, vyčkávacím tónu a důrazu na šetření korunované důkazy kopíruje rétoriku Kremlu, který zodpovědnost odmítá a nařkl Brity z hysterického nátlaku na ostatní země.
