NEW YORK Místo největšího teroristického útoku v dějinách je dál obehnané betonovými zátarasy a místy drátěným, jinde pak plechovým plotem. Na improvizované prosklené vyhlídce v prvním patře nedaleké budovy Světového finančních centra se dál shromažďují turisté, kteří si fotí výhled na obří staveniště, sami sebe či obojí zároveň. Něco se ale na místě známém jako Ground Zero přece jen mění.
Tou nejviditelnější změnou je část - odhadem tak prvních deset až dvacet pater - prvního nového mrakodrapu. Budova pracovně nazvaná „1 World Trade Center (Světové obchodní centrum č. 1)“ a dříve známá jako „Freedom Tower (Věž svobody)“ by měla být hotova v roce 2013. V té době by měl být dokončen i další mrakodrap, plánují se ještě dvě další budovy.
Cesta k tomu, aby se Ground Zero začalo proměňovat ze zbořeniště ve staveniště nebyla lehká. Kromě hlavního úkolu - odklizení trosek z obou „Dvojčat“ sesutých po zásahu letadel unesených teroristy - to bylo především handrkování o financování stavby nástupnických budov.
Základem je nakonec dohoda mezi soukromým investorem Larry Silversteinem a přístavním úřadem (Port Authority). Město a stát New York k tomu navíc přispěly finančními zárukami za úvěry a slibem daňových úlev. „U tak velkých projektů si nakonec nikdo nepamatuje, zda vznikaly podle plánu nebo se zpožděním,“ komentoval to nedávno newyorský starosta Michael Bloomberg.
Jenže ani překonání sporů a dlouho očekávané zahájení stavby na Ground Zero neslibují těmto projektům růžovou obchodní budoucnost. Dolní Manhattan, v jehož západní části se inkriminované místo nachází, se sice z následků 11. září relativně rychle vzpamatoval a zdejší finančnické čtvrti jakžtakž přestály i již odeznívající ekonomickou krizi. Nyní ale odsud firmy odcházejí.
Agentura Bloomberg ve své nedávné zprávě odhadla, že pokud to půjde stejným tempem, přesáhne do konce příštího roku poměr volných kancelářských míst na tuto oblast nezvyklých 14 procent. A to v tom nejsou započítány výše zmiňované budované mrakodrapy na Ground Zero.
Důvodů pro tento nepříznivý vývoj je několik. Jednak jsou to následky ekonomické krize (odhaduje se, že loni v New Yorku ubylo 67 500 pracovních míst), některé firmy se navíc stěhují jinam - svá sídla odsud například nyní přemisťují do nových budov v jiné části Manhattanu firmy Goldman Sachs a Bank of America.
„To nestačí ani na pohřeb“ I když se dějiště teroristických útoků ze září 2001 stále víc přeorientovává na budoucnost - jakkoli nemusí být její finanční podoba pro Manhattan růžová -, panují i spory týkající se doby bezprostředně následující po atentátech. Ukazuje se totiž, že zdravotní následky záchranářů pracujících na Ground Zero jsou mnohem horší, než se doposud předpokládalo. A především, že finanční odškodňování těch nejzasaženějších probíhá podle diskutabilních pravidel.
Skutečný rozsah zdravotních potíží se přitom ukazuje teprve nyní. Počátkem dubna byla například v časopise New England Journal of Medicine zveřejněna nebývale rozsáhlá studie, která zkoumala poškození plic u téměř 92 procent ze 13 594 hasičů a záchranářů přítomných na Ground Zero v prvních dvou týdnech po útocích. Podle těchto závěrů u nich došlo k tak závažnému zasažení plic, že dodnes u 13 procent hasičů a 22 procent záchranářů nefungují správně.
Při podobných událostech se přitom většinou plíce po nějaké době zotaví. V tomto případě se ale nadýchali nebývalého množství často jedovatých zplodin, což se týká především těch, kteří na místo útoků dorazili mezi prvními. Oblak vznášející se nad Ground Zero obsahoval tuny výparů z betonu, olova a azbestu.
Příběh jednoho z někdejších záchranářů trpícího zdravotními potížemi přinesl před několika dny místní deník The New York Post. Nyní osmačtyřicetiletý Brad Bonaparte strávil na Ground Zero celkem tři měsíce, během nichž rozřezával ocelové nosníky, aby udělal cestu dalším záchranářům. Nedávno mu lékaři našli rakovinu jícnu, měl by však dostat odškodnění pouze 5800 dolarů (zhruba 110 tisíc korun). Deník to dal do kontrastu s případem nyní osmapadesátiletého Waldemara Balcera, který po odklízecích pracích v centru města trpí astmatem, za což mu bylo vyměřeno třicetinásobně vyšší odškodnění -ve výši 175 000 dolarů (asi 3,3 milionu korun). Vysvětlení většinou zní, že u těch nejzávažnějších onemocnění - a zvláště u rakoviny - se hůř prokazuje přímá souvislost s inhalacemi během vyprošťovacích prací. I soudce Alvin Hellerstein, před nímž se Bonaparteho případ ocitl, ale malé odškodnění kritizoval a vyzval k jeho přezkoumání. Ještě silnější slova však volil jeho obhájce Gregory Cannata: „To by nestačilo ani na jeho pohřeb.“
***
Co se staví
1 World Trade Center (tedy Světové obchodní centrum č. 1) Bylo dříve přezdíváno jako „Freedom Tower“ (Věž svobody). Část budovy už stojí, dokončení je plánováno na rok 2013 2 World Trade Center Má sice dvojku v názvu, ale jeho osud je nejasný. O jeho výstavbě se asi rozhodne až podle poptávky po kancelářích, která teď ale na dolním Manhattanu spíše klesá. 3 World Trade Center By mělo vyrůst díky finančním zárukám a příslibu daňových úlev od města a státu New York. Termín jeho dokončení ale ještě není znám. 4 World Trade Center By mělo být podobně jako první mrakodrap dokončeno v roce 2013, sice ze soukromých prostředků obstaraných investorem Larrym Silversteinem, ale s garancemi přístavních úřadů (Port Authority).
O autorovi| Petr Pešek, zvláštní zpravodaj LN v USA
