Pro ty, kteří nesledovali děsivou havárii v sáňkařském koridoru, jen dodávám, že osudnou se mladému sportovci stala zatáčka číslo 16 ve strach nahánějící dráze v kanadském Vancouveru. Kumaritašvili se do ní vřítil v neuvěřitelné rychlosti sto čtyřiceti čtyř kilometrů za hodinu, nezvládl výjezd, upadl a následně byl katapultován zády a zátylkem do ocelového nosníku. Přestože byl okamžitě resuscitován a převezen letecky do nemocnice, během následující hodiny na následky těžkého zranění zemřel.
Gruzínec byl čtvrtou obětí zimních olympijských her. Naposledy k podobné tragédii došlo v roce 1975, kdy se zabil italský sáňkař.
Zprvu se zdálo, že šokovaný olympijský výbor zareagoval tak, jak měl. V době okamžitého přístupu všech ke všem informacím on-line bleskurychle svolal tiskovou konferenci. Tam vyjádřil svoje hluboké politování nad nešťastnou smrtí. John Furlong, šéf vancouverského organizačního výboru, pronesl tato slova: „Kumaritašvili přijel, aby se na vlastní kůži přesvědčil, jaké to je, být skutečným olympionikem.“ Výbor se taky zavázal, že vyšetří, jestli je trať bezpečná, v řádu několika hodin.
A že je co vyšetřovat. Až po smrtelném incidentu se začínají trousit názory expertů z různých zemí, kteří prohlašují, že dráha je životu nebezpečná. Sami organizátoři se prý v kuloárech přiznali, že dráha neměla být tak rychlá. Rakouský předseda sáňkařského svazu dokonce tvrdí, že dráha byla extrémně nebezpečná pro všechny nezkušené sportovce ze zemí, kde jízda v ledovém koridoru nepatří mezi tradiční sporty.
V každém případě, po pár hodinách truchlení se organizátoři i samotná gruzínská delegace rozhodli, že „show must go on“. Přívlastek „nejrychlejší dráha na světě“ dostal okamžitě jiné zabarvení a nepomohly ani kosmetické úpravy, které Kanaďané na dráze provedli. Nahromadění ledu do inkriminované zatáčky číslo 16, zvýšení dřevěného mantinelu, který má zabránit, aby jezdec nevyletěl do vzduchu při jezdecké chybě, a snížení startovní pozice na úroveň, z níž vyjíždějí ženské posádky, to vše jsou spíše opatření, které se v zákulisí komentují slovy: „Jde jen o to, aby uklidnili vystresované sportovce, dráha se tím rozhodně nestane bezpečnější.“ Show tedy musela pokračovat, řečeno jazykem Freddieho Mercuryho. Pompézní zahajovací ceremoniál představil mezi jinými i snowboardistu v ďábelském úboru, který letí vzduchem mezi obřími olympijskými kruhy, zatímco gruzínská delegace vše sleduje s černými páskami na rukávech. Stačilo pár hodin a otrnulo i olympijskému výboru, který už v pátek navečer změnil tón a pronesl chladnokrevné stanovisko, v němž říká, že „Gruzínec se správně nenaklonil, aby správně vjel do zatáčky číslo 16“ a že organizátoři dospěli k tomu, že „neexistuje žádný náznak, který by vedl k závěru, že nehodu zapříčinily nedostatky olympijské dráhy“. Dobrá, tak tedy přepneme na běh na lyžích.
***
Olympijský výbor se bleskurychle „otřepal“ z hrozivé smrti mladého sáňkaře. Ultrarychlá dráha je prý nezávadná a za havárii si může Nodar Kumaritašvili sám
