„Možnosti běžného uživatele jsou celkem omezené, ale přece jen jsou. Měl by hlavně používat poslední verze softwarů operačních systémů, aktualizovat si aplikace. Měl by se o to prostě starat. V případě sociálních sítí doporučuji používat více prvků pro přihlášení. Pouhé heslo není bezpečné,“ uvedl Lupták. Příkladem podle něj může být potvrzení přes SMS jako u internetového bankovnictví.
V případě hovorů nebo textových zpráv je podle Luptáka vhodné stáhnout některou z aplikací, která je dokáže zašifrovat. „Klasické GSM hovory je možné velmi snadno odposlouchávat z nejrůznějších stran,“ doplnil.
Před volbami se stávají interní data politických stran lákadlem pro hackery |
Tvrdí, že hackeři budou mít před jejich pronásledovateli vždycky náskok, podobně jako třeba ve sportu uživatelé dopingu před antidopingovými laboratořemi. „Souvisí to s tím, že se naše životy virtualizují. Čím dál víc se dostáváme do internetového světa, větší část života trávíme na chytrých telefonech. Tím pádem internetovým portálům poskytujeme velké množství osobních informací. Tím větší prostor pak získávají hackeři. A o to klíčovější je bezpečnost. Na některé zranitelnosti ještě neexistují potřebné záplaty. Někdo dokáže za málo peněz shodit třeba server nějaké velké banky,“ řekl Lupták.
Zároveň se ohradil proti tomu, že pojem hacker by měl mít jenom negativní nádech. „Hacker je člověk, který dostatečně hluboko vidí do technologií a dokáže je využívat nestandardním způsobem. Navíc umí inovovat. Na kongresu v Praze se sešli takzvaní etičtí hackeři. Pak je tady druhá skupina, takzvaní blackhackeři, kteří kradou osobní údaje a pak je prodávají,“ dodal Lupták.
Šifrování podle něj umožňuje bezpečně komunikovat třeba teroristům. Ale zároveň i většině ostatních uživatelů. „Šifrování poskytuje výrazně pro společnost víc výhod než nějakých negativních věcí. Třeba internet používají pedofilové nebo různí extremisté. Ale navzdory tomu nikoho nenapadne internet zakázat,“ řekl Lupták.
Víkendový kongres byl podle něj zaměřený hlavně na finanční svobodu. „Tedy na možnost, jak pomocí různých technologií, jako například kryptoměna nebo anonymní měna, dosáhnout novou ekonomickou osobní svobodu. Jak znemožnit státu nebo bankám, aby nás špehovaly,“ dodal Lupták.
Jako příklad uvedl virtuální měnu bitcoin, kde neexistuje žádná centrální instituce, která by o ní rozhodovala. Konečné množství bitcoinů je navíc předem dáno. „Kryptoměny ohrožují existenci centrálních bank. Když chce stát vzít peníze od lidí, může to udělat dvěma způsoby. Buď zvýší daně, nebo centrální banka vytiskne mnohem víc peněz. Pak může přijít inflace. To u bitcoinu nehrozí. Je to tržní měna, která není na žádnou jinou navázaná. Podobně jako třeba zlato. To znamená, že kurz určuje trh. Stejně jako u zlata nebo třeba ropy,“ dodal Lupták.
