TEL AVIV / PRAHA Americký viceprezident Joe Biden a izraelský premiér Benjamin Netanjahu přicházejí v Jeruzalémě na tiskovou konferenci. Na tváři se jim přitom zračí veselý povzbudivý výraz. U řečnických pultů se pak nevyhnou ani širokému úsměvu.
Právě tak minulý týden v úterý proběhlo setkání obou politiků s novináři. Ještě více než kdy jindy při podobných příležitostech se však zřejmě jednalo o hru. Věrní spojenci Izrael a Spojené státy totiž nyní mimo jiné kvůli neshodám z poslední doby čelí zkoušce svého „speciálního“ vztahu.
Izraelský velvyslanec ve Spojených státech Michael Oren proto o víkendu dokonce hovořil o krizi historických rozměrů. Podle něj se americko-izraelské vztahy dostaly na nejnižší úroveň za posledních 35 let, tedy od doby, kdy ministr zahraničí Henry Kissinger požadoval od Izraelců, aby se částečně stáhli ze Sinajského poloostrova. „Čelíme velmi vážnému období ve vztazích,“ řekl podle izraelských médií. „Je to jedna z nejvážnějších krizí,“ potvrdil LN také Avraham Ben Zvi z univerzity v Tel Avivu.
O co jde? Do očí bijící nesoulad ve vztazích mezi Washingtonem a Tel Avivem se objevil poté, co izraelské ministerstvo vnitra před několika dny zveřejnilo plán na výstavbu až 1600 nových bytů ve východním Jeruzalémě.
Američané reagovali podrážděně, protože tento krok chápali jako přímé ohrožení pro mírový proces s Palestinci. Doslova rozbuškou však bylo to, že oznámení přišlo během Bidenovy návštěvy. Ministryně zahraničí Hillary Clintonová to dokonce označila za „urážku“. Jsou tedy vztahy mezi Izraelem a Spojenými státy skutečně v takové krizi? Američané si vřelý vztah k Izraeli začali budovat téměř od jeho zrození. Vždyť prezident Harry Truman v květnu 1948 Izrael uznal jen několik minut poté, co vyhlásil samostatnost. Skutečně „speciální“ vztah si ale obě země podle některých názorů vybudovaly za republikánského prezidenta Ronalda Reagana, kdy se Izrael pro Spojené státy podpisem příslušné dohody stal skutečným strategickým partnerem. Tuto linku se podařilo udržet i přes některé další spory i v pozdější době. Kromě ekonomické a vojenské spolupráce Spojené státy platily do jisté míry za patrona Izraele. (Izrael tradičně možná kvůli své lobby ale větší oporu nacházel v Kongresu než v Bílém domě.) Patrné to bylo například z hlasování v OSN, kde Izrael patřil k nejvěrnějším spojencům USA. „Skoro jako dvojčata,“ podotkl pro LN Ben Zvi. Za republikána George W. Bushe navíc obě země, v době, kdy se Američané naplno pustili do války proti terorismu, spojovala spolupráce v bezpečnostní oblasti.
Současný demokratický prezident Barack Obama pozornost opět namířil výrazně k mírovému procesu. V podhoubí současné krize mohou být výčitky Izraelců, že se Washington až moc otevírá arabskému světu. (Obama nedávno například po pěti letech jmenoval nového velvyslance v Damašku.)
Podrážděnou reakci Američanů proto část Izraelců považuje do jisté míry za úmyslnou. Podle nich se jedná o americkou snahu ukázat arabskému světu, že mají starost o Palestince. „Je to způsob, jak ukázat, že (Američané) nejsou až tak blízko Izraele,“ řekl Ben Zvi.
Podle něj již v minulosti například bývalý ministr zahraničí James Baker v 90. letech vyřkl některé výroky, které vztahy obou zemí vyhrotily. K nynější krizi však podle něj mimo jiné přispělo právě její načasování. „Fakt, že viceprezident Biden byl zrovna uprostřed návštěvy,“ uvedl. Navíc je prý patrné, že se k moci dostala demokratická strana, jejíž zejména levé liberální křídlo nemá k Izraeli tradičně tak blízko jako třeba republikáni. Do budoucna Ben Zvi za hlavní otázku považuje, jaké jizvy současná krize zanechá. Jistá míra napětí se podle něj každopádně nadále udrží. „Nebude se jednat o studenou válku, nečekám ale, že se bude opakovat důvěrnost Bushovy éry,“ uzavřel Ben Zvi.
***
Američané začali budovat přátelský vztah s Izraelem již od jeho vzniku v roce 1948. Prezident Harry Truman (na snímku s prvním izraelským premiérem Davidem Ben Gurionem) nový stát totiž uznal bleskově po jeho vyhlášení, čímž zaskočil arabský svět. Důvěra mezi oběma zeměmi byla přesto od té doby několikrát narušena. Problém představovalo například to, když ministr zahraničí USA Henry Kissinger vyzval v roce 1975 Izraelce k tomu, aby částečně stáhli vojáky ze Sinajského poloostrova, obsazeného v šestidenní válce v roce 1967 (nahoře). Naposledy se obě země střetly kvůli plánované židovské výstavbě ve východním Jeruzalémě (dole).
