„Pokud bychom dotáhli do konce referendum, jedním z mých prvních kroků by bylo zrušení záměru a věcná diskuse,“ uvedl Hamáček s odkazem na hlasování sociálních demokratů o vstupu do vlády, které začalo v pondělí.
„Pokud bychom dotáhli do konce referendum, jedním z mých prvních kroků by bylo zrušení záměru a věcná diskuse,“ uvedl Hamáček s odkazem na hlasování sociálních demokratů o vstupu do vlády, které začalo v pondělí. Ministr vnitra Lubomír Metnar (za ANO) novinářům řekl, že k rozhodnutí dospěl na základě analýzy nákladů na jednotlivé správní úkony, která ukázala hluboké rozdíly mezi matrikami. Nemyslí si, že změny by znamenaly zhoršení přístupu ke službám státu. Podotkl, že je přístupný k diskusi na toto téma, hlavní roli ale dává úsporám.
Pražská ČSSD většinově podporuje účast strany ve vládě, řekl Hamáček |
Návrh na rušení matrik v úterý kritizovali také Starostové a nezávislí (STAN). Podle poslankyně Věry Kovářové chce vláda přenést náklady na vedení malých obcí, které budou muset platit cesty na matriky ve větších sídlech. Další náklady také vzniknou v obcích, kde matrika zůstane, ale bude třeba přijmout nové zaměstnance, aby řešili novou agendu. Snížení nákladů pro stát o 150 milionů korun je přitom podle Kovářové při celkovém objemu státního rozpočtu malé, vláda by proto měla hledat úspory jinde.
Ministerstvo vnitra chce zrušit matriky, kde ročně provedou méně než 20 úkonů a do 20 kilometrů od obce je jiný úřad. Starostové upozorňují na to, že změna zkomplikuje život hlavně starším a sociálně slabým lidem. Ministerský návrh vychází z analýzy z let 2014 až 2016, která podle Svazu měst a obcí už není aktuální.
Změna by podle svazu zvýšila četnost výjezdů matrikářek a zvětšila by se zároveň vzdálenost míst, do kterých by musely dojíždět. Zrušení matrik v některých obcích navíc zatíží ty, které jejich agendu budou muset převzít. Na to mnohé z nich nejsou připraveny, případně budou muset z kapacitních důvodů omezit své jiné činnosti.
