Když se loni na jaře topila fotbalová reprezentace v herní krizi, trenér Karel Brückner ze všech stran poslouchal: systém „všechno na Kollera“ je vyčpělý, staromódní a soupeři ho už mají dávno přečtený.
Po čtrnácti měsících se ukazuje, že bez Kollera je to ještě horší, a trenér Ivan Hašek vyráží do Ruska upéct návrat velkého kanonýra. K tomu ještě pošle nominaci do Arsenalu pro Tomáše Rosického, kterého si v ostrém zápase vybaví už jen pamětníci, a to všechno s vědomím, že na překopání sestavy bude mít pouhých pět tréninků. Sám sobě si namíchal vražedný koktejl, který mu může v případě neúspěchu na Slovensku pořádně zhořknout.
Ano, poslat bez jediné zkoušky na hřiště hráče, který k soutěžnímu utkání nenastoupil devatenáct měsíců, nebo staronového střelce, který byl zvyklý, že se kolem něj vše točí, je risk. A pořádně velký. Jenže předposlední tým kvalifikační skupiny nemá co ztratit. Hrát vabank prostě musí.
