NOVÉ HEŘMINOVY Až čtyři a půl metru vysoké hráze plánují vodohospodáři kvůli stavbě přehrady v obci Nové Heřminovy. Část této obce má zmizet pod vodou, další mají chránit právě hráze.
Obyvatelům to oznámili zástupci společnosti Povodí Odry, která má stavbu zajistit. „Chceme lidem v Nových Heřminovech sdělit každou novinku. Vše se pokoušíme vysvětlit. Ne každý nás tady totiž vítá,“ tvrdí generální ředitel Pavel Schneider. Experti v pondělí večer lidem z obce vysvětlovali, jak to bude s hrázemi, které je budou chránit před povodněmi, nebo s úpravami koryta řeky Opavy, která obcí protéká.
„Musíme v obci vypracovat ochranná opatření, nejvyšší hráz by měla měřit zhruba čtyři a půl metru,“ vysvětloval zaplněnému kinosálu expert Jiří Švancara. „Chceme zajistit snadný přístup k řece a vzniklé vodní plochy využít k rekreaci,“ pokračoval. Místní má systém hrází chránit před stoletou vodou nebo před stoupáním takzvaného vzdutí přehrady za extrémně velkých povodní.
Povodí Odry nyní spolu s dalšími institucemi vypracovává stále přesnější plány toho, jak budou Nové Heřminovy s přehradou vlastně vypadat. Projekty počítají s výkupy nemovitostí od šestapadesáti majitelů. Ti podle vedení firmy dostávají nabídky na odkup za vyšší částky, než je tržní hodnota nemovitostí. „S některými majiteli už uzavíráme smlouvy o smlouvách budoucích. Vše pokračuje tak, abychom už z kraje příštího roku mohli začít vykupovat,“ míní Schneider. „Je tu i několik lidí, kteří řekli výkupům ne,“ přiznává. Podle něj spíše čekají, že prodají až ve chvíli, kdy stavba přehrady bude skutečně za dveřmi.
Podle Ivo Dokoupila z Hnutí Duha, které plánovanou stavbu dlouhodobě kritizuje, to s výkupy úplně jednoduché ale nebude. „Jsou zde lidé, kteří své majetky nebudou chtít prodat a Povodí Odry je bude muset vyvlastňovat. Předpokládám, že se tak sejdeme u soudu. A ten bude muset rozhodnout, zda má pravdu Povodí Odry, nebo ti, kteří požadují alternativní řešení,“ konstatuje ekolog.
Podle zástupců vedení Povodí Odry by však vyvlastňování bylo to nejhorší, co by se mohlo v obci Nové Heřminovy před zahájením stavby přehrady stát.
Ivo Dokoupil z Hnutí Duha používá při vyjmenovávání důvodů proti stavbě výpočty povodňových škod. Škody při ničivých povodních v roce 1997 na toku řeky Opavy pod Novými Heřminovy, tedy v Krnově a okolních obcích, dosáhly jedné a půl miliardy korun. Stavba přehrady má přitom vyjít na zhruba osm miliard korun, přeložení a stavby cest na další přibližně tři miliardy. „Když chce někdo zachránit jednu a půl miliardu za cenu jedenácti miliard, to je nerentabilní,“ argumentuje Dokoupil.
Podobně jako ekoaktivisté i starosta obce Nové Heřminovy Radovan Jílka dokola opakuje, že přehradu v obci nikdo nechce. „Jsem tady jako pouhý občan,“ upozorňoval ale starosta během pondělní schůzky. Vedení obce se nyní ocitlo ve zvláštním právním postavení. Srpnové referendum v obci totiž radnici zavázalo, že má bránit stavbě přehrady a s jejími staviteli nijak nespolupracovat. „Místo toho, aby se referendum stalo demonstrací nechuti vůči vodnímu dílu, tak se obrátilo proti nám. Krajští úředníci nám sdělili, že na základě referenda nemáme šanci do ničeho mluvit. Jinak bychom výsledky referenda porušili. V krajním případě hrozí i rozpuštěním zastupitelstva. Lidé, kteří šli k referendu, určitě s takovým právním výkladem nepočítali,“ zlobí se starosta obce.
Brzy by se měli lidé v obci Nové Heřminovy od Ředitelství silnic a dálnic dozvědět i to, kudy povede obchvat obce. Současnou cestu mezi Bruntálem a Krnovem, která vesnicí prochází, přehrada zčásti zatopí. „Uvažuje se o tunelových variantách,“ řekl na setkání lidem Pavel Schneider. To je pro místní příznivá zpráva. Ty, kteří ve vesnici zůstanou, tak alespoň nebude rušit hluk projíždějících aut.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Morava
