Při křtu knihy to řekli autoři publikace Prokop Tomek a Ivo Pejčoch.
Pejčoch řekl, že na získávání informací oba historici pracovali několik let. Dosavadní informace se jim podařilo zpřesnit díky studiu dosud neznámých archivních materiálů z Česka i ze Slovenska. „Hodně životopisů se podařilo upřesnit díky spolupráci s rodinami obětí, od nich máme i fotografie i mnoho údajů o jejich životech, profesních i osobních,“ řekl Pejčoch.
Mrtví okupanti z roku 1968. Nehody, alkohol, neúcta k životu a jedna vražda |
Poznamenal, že drtivá většina obětí zemřela v srpnu a do poloviny září 1968. Tomek poznamenal, že v prvních týdnech okupanti zastřelili více než 50 lidí.
Zapomenuté oběti možná existují, ale maximálně jedna či dvě
Oba historici se počtem zabitých Čechů a Slováků během okupace sovětských vojsk zabývali již v předchozí knize s názvem Černá kniha sovětské okupace. V ní již zvýšili počet dosud uváděných obětí do konce roku 1968 z dosud uváděných 108 na 135.
Nyní toto číslo zvýšili o dva. Pejčoch předpokládá, že se již počet nebude výrazně navyšovat. „Nemůžeme vyloučit, že existuje ještě nějaká oběť zcela zapomenutá, ale musel by to být jeden či dva jednotlivci,“ podotkl.
Nejstarší oběť přejel v 91 letech tank
V nové publikaci například uvedli, že nejstarší obětí byl legionář Antonín Abraham, kterého zabil sovětský tank v 91 letech. Snaží se v ní rozkrýt také pozadí smrti některých sovětských vojáků, kteří v Československu zemřeli a o kterých sovětské a ruské zdroje tvrdí, že byli zavražděni.
Kreml chce bojovat proti ‚falzifikaci dějin‘. Včetně okupace Československa |
Tomek řekl, že se jim nepodařilo žádný případ vraždy potvrdit. V českých a slovenských archivech nalezli informace o vojácích, kteří zemřeli třeba po postřelení svými kolegy, v důsledku pití alkoholu nebo při nešťastných událostech. Poznamenal, že hlavními zdroji by měly být ruské archivy, ty jsou ale k těmto tématům nepřístupné.
