ČESKÉ BUDĚJOVICE Stůl, u něhož se měnily dějiny, se ztratil. Na konci druhé světové války se ale ještě nacházel na území Čech, a to v klášteře ve Vyšším Brodě. V září 1938 byl němým svědkem podpisu mnichovské dohody.
Zatímco pražskému Národnímu muzeu se podařilo po dlouhém jednání přesvědčit německou stranu k zapůjčení originálu listiny, stůl, na němž ji státníci podepsali, je možná ukrytý někde ve sklepě či v depozitáři.
Stůl podle některých historických pramenů stál ještě v létě 1945 v klášteře ve Vyšším Brodě, kam ho nechal na začátku války převézt Adolf Hitler. Další osud stolu je ale pro historiky záhadou. Pamětníci totiž vypovídají, že stůl převzal někdy v srpnu 1945 od americké armády zmocněnec tehdejší československé vlády a odvezl na Pražský hrad. Tady ale stopa končí.
„Pokusili jsme se hledat tento stůl v inventáři i v historických záznamech, ale marně,“ řekl LN ředitel archivu Kanceláře prezidenta republiky Pavel Zeman. Potvrdil přitom, že o uložení Hitlerova stolu ve vyšebrodském klášteře svědčí řada důkazů. Zeman má k dispozici dokonce filmový týdeník z června či července 1945, kde je jeden ze symbolů mnichovské dohody nafilmován. „Celý šot filmaři nazvali osudový stůl z Mnichova,“ uvedl Zeman. Přesto podle něj nelze se stoprocentní jistotou původ stolu potvrdit. Ani z fotografií podepisování osudové listiny totiž není zcela jasně rozpoznatelné, zda se jedná o stejný předmět jako ve filmovém týdeníku. Velikost i tvar ale odpovídají. Svědectví pamětníků LN se však podařilo díky Janu Marešovi z Jihočeské vědecké knihovny objevit i další dobové záznamy. Fotografie stolu se objevila i v autentické reportáži týdeníku Jihočech z července 1945. „V jedné ze síní kláštera je uskladněn Hitlerův stůl z Mnichova, na kterém měla být podepsána mnichovská dohoda,“ píše reportér po návštěvě Vyššího Brodu.
Přestože se o stolu krátce po válce zmiňují i další zdroje, místo, kde je dnes uložen, zůstává záhadou. „Někdy na konci léta 1945 si pro stůl přijel vládní zmocněnec v čele speciální komise, která ho odvezla přímo na Pražský hrad,“ řekl LN už před deseti lety páter Xaver, jediný člen řádu cisterciáků, který se do kláštera dostal společně s osvobozeneckou americkou armádou.
V klášteře byly za války pod dozorem jednotky SS uloženy ukradené umělecké předměty z celé Evropy, určené pro budoucí muzeum Adolfa Hitlera v Linci. A mezi nimi pak i stůl, kterému zřejmě nacisté přikládali velký symbolický význam. I když páter Xaver v roce 1999 zemřel, stejné svědectví, jaké poskytl LN, předal i cisterciákům. „Dokonce si pamatoval, že stůl komise rozebrala a zabalila i se židlemi do šestnácti balíků, které pak měly být převezeny na Pražský hrad,“ řekl LN dnešní představený kláštera převor Justýn.
Stopa se ztrácí Jenže v Praze se stopa po stolu ztrácí, což historikům připadá podivné. „Kdyby pro stůl přijel vládní zmocněnec a odvezl ho do Prahy, nedovedu si představit, že by ho třeba komunisté nikdy nevyužili k propagandistickým účelům,“ řekl Pavel Zeman.
Zároveň ale připouští, že v poválečném období takzvaně prošla Hradem řada uměleckých předmětů, které byly následně bez záznamu převezeny jinam.
Otázkou ale zůstává, kdo a k jakému účelu si mohl přivlastnit stůl, o kterém musela minimálně z filmových záznamů vědět i vláda.
„V depozitáři Pražského hradu ani v Lánech ale každopádně dnes tento stůl nemáme,“ uvedl Pavel Zeman.
