Brexit, EET, panda, Lítačka, Czechia, Trump... Hlasujte pro Slovo roku 2016

Výsledky čtenářského hlasování i redakční volby přinesou Lidové noviny i Lidovky.cz v posledním prosincovém týdnu. Vodítkem při pátrání po slovu roku mohou být titulky novin i webů. Ještě na počátku letošního roku se editoři rozpakovali používat v nich slova, která by snad mohla být čtenářům nesrozumitelná či jsou nepodstatná. Dnes je v titulcích čteme a nikdo už nepovažuje za nutné je obcházet, dalekosáhle vysvětlovat a opravňovat. Příklady za letošek? Inkluze, EET, brexit.

Brexit

Posledně jmenované slovo označuje velké evropské politické téma, kterým se stalo referendum Britů o odchodu z EU a dosud neznámé důsledky jejich „ano“ pro celou Evropu. Zažilo se u nás natolik, že inspirovalo k řadě novotvarů. Zejména jde o pojem czexit, tedy občas diskutovanou otázku našeho členství v Unii, mezi internetovými žerty se pak objevil i výraz zexit (odstranění současného českého prezidenta z Pražského hradu). Stejně jako další příležitostné slangové výrazy však ani zexit do našeho výběru neřadíme.

Gang čtyř a panda

Kolem osobnosti Miloše Zemana se rojí pozoruhodná slova každoročně, v minulosti například viróza či lumpenkavárna. Letos se vztahují k náklonnosti pana prezidenta, části ČSSD a některých podnikatelů ke sblížení s Čínou. Návštěva prezidenta Říše středu v Praze, podepsání strategického partnerství, čínské investice i skandál kolem návštěvy dalajlamy uvedly do oběhu řadu výrazů, z nichž v paměti patrně přetrvá gang čtyř. Označení čtveřice nejvyšších ústavních činitelů (prezidenta, premiéra a předsedů obou ústavních komor), kteří na setkání tibetského duchovního vůdce s ministrem kultury Danielem Hermanem reagovali prohlášením dle značné části české veřejnosti silně devótním.

Symbolem česko-čínských námluv se stala panda velká, o jejíž získání usiluje pražská zoo. A tak i panda reprezentuje jedno z příznačných slov. Že Praze se proto začalo v internetových debatách přezdívat Pandov a objevil se pojem zemancipace (opak emancipace), ukazuje podivuhodnou tvárnost jazyka, byť tato slova s největší pravděpodobností do akademických slovníků neproniknou a budou zapomenuta.

Teror

Loňským slovem roku LN vyhlásily islám, vyjadřující uprchlickou krizi, střet kultur i teror Islámského státu. Čtenáři Lidovek zvolili slovo uprchlík. Oběma termínům konkuroval výraz teror, který patří do našeho předběžného výběru i letos. Islamisté vraždili ve Francii, Belgii, ale i v Německu.

EET a účtenka

Také další reprezentativní slova, často nová pojmenování, souvisejí s konkrétními událostmi. EET je poměrně hladce vžilo pro elektronickou evidenci tržeb a jen tak nevymizí. Příští rok se začne týkat dokonce ještě většího počtu podnikatelů a živnostníků než letos – povinnost dolehne například na maloobchod a velkoobchod. Obyčejná účtenka, další z reprezentativních slov, nabývá na váze, zvláště pokud se stane důkazem v rukách berních úředníků, anebo losem v chystané účtenkové loterii.

Lítačka

Do téže kategorie nových názvů patří Lítačka, nástupce nechvalně známé pražské Opencard. Zabydluje se v jazyce velkoměsta i před odpor mnoha Pražanů k tomuto slangovému pojmenování moravské provenience. Mimochodem – v tomto stylu se zalíbilo i ministerstu financí, které zmíněnou účtenkovou loterii hodlá pojmenovat Účtenkovka.

Czechia

Novým názvem, který nelze ignorovat, je Czechia jakožto jednoslovné mezinárodní pojmenování České republiky zapsané letos v OSN. Pro šíření tohoto jména však české úřady, ale ani sportovní reprezentace zatím mnoho nedělají.

Zika

V mezinárodním měřítku se jistě nezapomene na ziku. Virus, jenž ohrožuje zejména lidský plod, se stal strašákem provázejícím jednu z událostí roku - letní olympiádu v Riu de Janeiro.

Pokemanie

Celý svět pobláznil nápad oživit desetiletí staré potvůrky z animovaného seriálu ve virtuálním prostoru. Hra Pokemon GO, lov pokemonů prostřednictvím mobilních zařízení, se zejména v letních měsících změnila v pokemanii, děti i dospělé nemilosrdně stíhající i v galeriích, na pietních místech či rušných vozovkách. Jeden z marketingových majstrštyků roku.

Šlachtofobie

Kontroverzní reorganizace elitních policejních útvarů dala vzniknout nejen nové centrále pro boj s korupcí a mafiemi, ale též výrazu šlachtofobie. Označuje dle kritiků reorganizace údajný důvod změn – strach politiků z aktivit protimafiánského útvaru vedeného plukovníkem Robertem Šlachtou. Pokud by to mělo být tak, podařilo se. Důstojník, který je podepsán například pod kauzami Nagygate či Vidkun, policii opustil a útvar byl začleněn do nové obří struktury.

Epizeuxis

Nečekaná slova často provázejí a vyjadřují závažná systémová témata. Nekončící diskuse o smyslu a podobě maturitních zkoušek tak dostala dárek v podobě odborného pojmu epizeuxis, číhajícího v maturitním testu z češtiny. Že jde o bánickou figuru založenou na opakování stejného slova nebo slovních spojení za sebou v jednom verši (“zvoní zvoní zrady zvon zrady zvon“) , se v oné diskusi ukázalo být španělskou vesnicí i pro mnoho majitelů humanitních vysokoškolských diplomů.

Inkluze

Pojem použitý pro začleňování sociálně, psychicky i zdravotně se „vymykajících“ dětí do „normálních“ tříd byl zprvu nejen strašákem pro tvůrce titulků zpráv, ale zejména pro pedagogy a rodiče. A to až do 1. září, kdy inkluze vypukla a strašák splaskl.

Postpravdivý

Svá prestižní slova roku již vyhlásili Britové a Němci. V pojmu se obě země shodly. Pro Brity jde o slovo „post-truth“, tedy „postpravdivý“, Německo vybralo alternativní formu „postfaktisch“ – „postafaktický“. Ačkoli nejde o slova nová (například „post-truth“ už déle figuruje v oxfordském internetovém slovníku a dostane se i do tištěné verze) letošek je katapultoval mezi nejužívanější v kvalifikovaných společenských a politických diskusích. Velmi zjednodušeně řečeno: postpravdivá či postfaktická je politika, doba nebo společnost, v níž je pravda irelevantní, dění ovládají dezinformace a emoce. Spjatost s internetovou kulturou a sociálními sítěmi je nabíledni, post pravda ovšem není patrná jen tam. Užívaným příkladem je počínání britského politika Nigela Farage, který mocně podporoval vystoupení Británie z EU. V kampani ostře kritizoval, že Velká Británie platí Bruselu týdně 350 milionů liber, které by jinak vložila do Národní zdravotní služby. Hned po hlasování, pro Farage úspěšném, konstatoval, že nelze žádným způsobem garantovat, aby právě taková částka právě do veřejného zdravotnictví proudila. Mnoho občanů mu však bez ověření, jak se věci mají, podlehlo a i tato epozoda ovlivnila výsledky referenda.

Trump

Také americké prezidentské volby mohou sloužit jako příklad postpravdivosti či postfaktuálnosti současné doby. Témata, způsoby a metody, kterými vedl kampaň budoucí vítěz Donald Trump, vejdou do učebnic politologie a marketingu. Vynořil se v té souvislosti i pojem trumpismus, v našem výběru ovšem nabízíme jméno muže, které zůstane hodně dlouho v paměti. Nejen Trumpovo zvolení, ale i cesta k němu jsou vrcholnou světovou událostí končícího roku.

Pražská kavárna versus hospoda

Zpět domů. Budiž předmětem rozsáhlých a poctivých studií, kolik postpravdivosti je obsaženo v naší společnosti, nakolik i my podléháme manipulacím a zda je to společnost skutečně tak rozpolcená, jak by se mohlo zdát z obsahu médií a mnoha proklamací.

Pupulisté versus systémové strany. Rusofobové versus rusofilové. Informace versus dezinformace. Bohatí versus chudí. A konečně stará známá pražská kavárna, k níž se letos podařilo nalézt protiklad. Hospoda. Míněna venkovská hospoda, už tak ohrožovaná evidencí tržeb a chystaným zákazem kouření, především však zahrnující docela jiné lidi než pražská kavárna. Exaktní vymezení samozřejmě dosud chybějí pro oba termíny. Tvrzení, že Miloše Zemana v příští prezidentské volbě může porazit jen ten, kdo účinně osloví venkovskou hospodu, však užívají i odborníci. Uvidíme za 13 měsíců.