Známým faktem je, že rozhodnutí o vystěhování se týká asi 60 rodin, poškozených klientů H-Systemu a těch, kdo jsou věřiteli konkurzu, je asi 480.
Klienti H-Systemu se brání. Jejich advokát v pondělí podá ústavní stížnost na vystěhování |
Pomiňme teď skutečnost, že pokud někdo nese za něco odpovědnost, je to nezávislá justice a stát by přišel na řadu pouze v případě, kdy by stejná nezávislá justice došla k názoru, že se jednalo o porušení zákonů, někomu vznikla škoda a je nutné ji ze státních peněz zaplatit.
K eskalaci přispěl i prezident republiky svým prohlášením o špatné funkčnosti justice a státu, které lze pochopit jako vyjádření sebekritiky, že s tímto problémem jako bývalý předseda vlády vůbec nic neudělal.
Do věci přispěl i premiér, který napomohl dohodě mezi konkurzním správcem a družstvem Svatopluk, podle které nebude přistoupeno ve lhůtě stanovené soudem k vystěhování. Dohoda nic neřeší, protože rozpory mezi správcem a Svatoplukem jsou tak obrovské, že jejich smírné řešení je naprosto vyloučené. Kdyby nakrásně správce návrh Svatopluku akceptoval, musí ho odmítnout soud a věřitelský výbor, takže někdy před Vánoci budeme mít opět o čem hovořit.
I když vím, co se na mě snese, dovoluji si vytvořit hypotézu, že daleko více než justice se na délce trvání konkurzního řízení podílí právě družstvo Svatopluk, respektive ti, kdo jménem Svatopluku jednali a jednají.
Fakta, která se možná nehodí
Protože představitelé Svatopluku zveřejňují selektivně pouze to, co svědčí ve prospěch jejich argumentace, nezaškodí si připomenout několik skutečností z veřejně dostupných zdrojů.
  |
Na H-System byl podán návrh na konkurz na konci roku 1997 a vlastní konkurz byl prohlášen v listopadu 1998. To však nebránilo tehdejším představitelům Svatopluku, aby v mezidobí podepsali s H-Systemem, zastoupeným panem Smetkou, nájemní smlouvy na pozemky pod některými rozestavěnými objekty, i když museli vědět, že konkurz je už prakticky neodvratitelný a konkurzní správce může smlouvy kdykoliv bez dalšího zrušit. Znění těchto smluv není veřejně přístupné, ale podle zmínek o nich v různých dalších dokumentech lze usoudit, že pro H-System a jeho budoucí konkurzní podstatu rozhodně výhodné nebyly – a o určitosti se už mluvit nedá vůbec.
Věřitelé H-Systemu, kteří nepatří do Svatopluku, to na různých diskusích komentují daleko konkrétněji. Nechybí ani názory, že Svatopluk je volným pokračováním H-Systemu, i když pro toto tvrzení neexistují důkazy. Pánové Ivan Král a Ing. Pavel Středa jako osoby jednající ve věci nájemních smluv na pozemky za Svatopluk za to byli odsouzeni k podmíněným trestům, které jsou v právní moci. Jako bonus stačili podle soudu ještě vyvést z H-Systemu akcie jeho dceřiných firem.
‚Fajn, ale co jiní podvedení?‘ Babiš je skeptický k možnému odškodnění klientů H-Systemu |
Dalším krokem, který podle mého názoru zdržel konkurz H-Systemu více než celá justice dohromady, byla žádost o „svolení s dokončením výstavby“, adresovaná tehdejšímu správci konkurzní podstaty panu Karlu Kudláčkovi. Ten ji za veřejně neznámých podmínek dopisem povolil. To, zda Svatopluk podmínky souhlasu splnil, je sporné. I naprostému laikovi musí být jasné, že se s konkurzní podstatou nedá disponovat formou výměny dopisů.
Jedná se o zcela nestandardní krok správce konkurzní podstaty, který má konkurzní podstatu především zpeněžovat, maximálně krátkodobě pronajímat. Správce tehdy jednal jednoznačně v rozporu se zákonem, který mu ukládá jednat ve prospěch všech věřitelů, a tedy ne jenom těch ze Svatopluku. Nikdo mi nevymluví, že ti, kdo tehdy připravovali okupaci části majetkové podstaty H-Systemu a dostavbu nemovitostí, naprosto cíleně chtěli smísit majetek v konkurzní podstatě s majetkem svým a tím protáhnout konkurz na desetiletí a citově vydírat stát i veřejnost.
Klienti H-Systemu probírají další postup, jak by se dalo vystěhování zabránit.
Majetek by nedohledal ani Sherlock Holmes
Ve světle těchto skutečností působí fakt, že Svatopluk aspiruje na uvolněné místo ve věřitelském výboru, dosti absurdně.
Tehdejší soudci a konkurzní správci vydávali obecně rozhodnutí, která byla tak nějak vstřícná k části věřitelů soustředěných kolem Svatopluku. Družstvo Svatopluk rovněž adresovalo soudu žádost o předčasné propuštění odsouzeného Smetky z výkonu trestu. Odůvodnění znělo, že Smetka na svobodě dohledá chybějící majetek a výrazně tak zvýší uspokojení věřitelů. Tohle opravdu okomentovat neumím.
Družstvo Svatopluk snížilo hodnotu majetku, tvrdí další klienti H-Systemu. S vystěhováním ale nesouhlasí |
Svatopluk kritizuje stát za řadu údajných provinění. V kontrastu s tímto mravokárstvím je skutečnost, že Svatopluk ignoruje svoji zákonnou povinnost dodávat pravidelně do sbírky listin své hospodářské výsledky. Poslední tam je uložen rok 2013. Proč asi?
Na závěr bych rád zdůraznil, že nijak nezpochybňuji to, že konkurz trvá nepřiměřeně dlouho, a vinu justice na této skutečnosti. Podle mého ale spočívá zejména v tom, že si nedovedla poradit se snahou Svatopluku nepřiměřeně zvýhodnit některé své členy v rámci vypořádání konkurzu. Sporný může být i prodej většiny konkurzní podstaty mimo dražbu, i když názory na reálnou cenu některých součástí zpeněžené konkurzní podstaty v médiích jsou spíše idealistické, laické představy. V každém případě zmizela většina majetku z H-Systemu ještě před vyhlášením konkurzu – a to pravděpodobně v hotovosti – a nedohledal by ji ani Sherlock Holmes.
Zarážející je názor některých politiků, že by ztracený majetek měla hledat policie. Policie hledá ztracené osoby. Její využití pro hledání ukrytého majetku dlužníků by bylo stejným trestným činem, jako když někdo využije tajné služby k hlídání manželky svého milence. Od toho jsou soukromé bezpečnostní agentury.
Všichni bývalí klienti H-Systemu byli již z cca devíti procent uspokojeni prozatímním rozvrhem výtěžku zpeněžení konkurzní podstaty. Pro zajímavost průměr uspokojení konkurzních věřitelů v ČR je asi šest procent a v rámci EU není toto číslo o mnoho vyšší. Jde samozřejmě o odhady, které se navíc velmi liší.
Klienti H-Systemu musí do měsíce vyklidit domy. Definitivně prohráli spor s insolvenčním správcem |
Případ H-Systemu znovu oživil debaty o tom, zdali soudy mají rozhodovat podle zákonů, anebo sociálního cítění, případně nějaké kombinace obojího. Do doby, než začne spory řešit umělá inteligence, se nelze určité míry přihlédnutí k sociální situaci některého z účastníků sporu vzdát. Měla by mít ale jen nezbytně nutnou míru a rozhodně by neměla nahrávat tomu, kdo dopředu plánuje její zneužití.
Lidsky je mi líto všech, kdo kdy doplatili na konkurz nebo vyrovnání. Takové případy se stávají a bez nejmenší pochybnosti stávat i budou. Pokud ale někdo chce vstoupit do tak extrémně rizikové investice, jako je placení ještě nedostavěné nemovitosti, musí počítat s tím, že existuje reálná možnost, že o svoji investici zcela nebo částečně přijde. Rozhodně by neměl takto rizikově investovat více, než může ztratit, aniž by ohrozil svoji existenci.
