Švédsko dnes pro nemálo lidí představuje zemi, „kde zítra znamená včera“, ideál fungujícího a přívětivého státu, v němž se každý těší všemožným právům – především pak ženy, sebevědomé a silné, na všech úrovních více než hojně zastoupené.
Film režiséra Nielse Ardena Opleva Muži, kteří nenávidí ženy Švédsko ukazuje výrazně jinak – nordická idyla je v něm jenom zástěrka nad pařeništěm misogynie, jež často nabývá násilných forem, vrčící patriarchát je neustále připraven utrhnout se ze řetězu.
Šanci nahlédnout to dostane investigativní novinář Mikael „Kalle“ Blomkvist (Michael Nykvist). Obrátí se na něj člen mocné rodiny Vangerů, který chce objasnit případ dávného zmizení své oblíbené neteře. Ponoří se do pátrání a najde ledacos – nacistické konexe, sériové vraždění, sexuální zneužívání. Párkrát mu taky jde o život. V odhalování ošklivé pravdy mu – nejprve na dálku, posléze tak zblízka, jak je to jen možné – pomáhá Lisbeth Salanderová (Noomi Rapaceová), geniální hackerka, která taky nejde pro ránu daleko, psychicky navíc ne zrovna stabilní. Není se co divit, když po celý život musela vzdorovat pokusům různých padoušských mužů ji tak či onak zneužít, ublížit jí nebo ji alespoň ponížit.
Oplevův film v něčem připomíná evropské thrillery sedmdesátých let, tempo volné (trvá dvě a půl hodiny), atmosféra chmurná, vše se hraje až okázale na vážno. Trochu retro působí i základní rozvržení sil – neohrožený novinář versus všemi typy korupce skrz naskrz prolezlá ekonomická moc. Může to souviset i s politickým přesvědčením autora předlohy, který patřil ke švédské radikální levici, jež v 70. a 80. letech měla docela velký vliv.
Na druhou stranu téma válečné spolupráce švédských elit s nacisty ještě není tak úplně provětrané, čisté svědomí v tom ohledu nemají vlivní Wallenbergové, z dávných sympatií k nacismu se před lety přiznal i zakladatel IKEA Ingvar Kamprad (nikoho, kdo kdy montoval palandu zakoupenou v jeho řetězci, tahle informace nemohla překvapit). Antibarbína proti padouchům Zápletka Mužů, kteří nenávidí ženy obsahuje hodně oblíbených prvků – sexuální násilí, vražedná tajemství, špetku tajemných rituálů, moderní technologie. Autorům adaptace Larssonovy knihy se z nich ale nepodařilo sestavit strhující dílo, vybočit z mezí prostřednosti. V první části se film hodně vleče a nedaří se propojit paralelní linie dvou protagonistů. Jako detektivka snímek taky nepůsobí dvakrát výrazně. Blomkvistovo pátrání není vlastně zrovna komplikované, vyprávění je navíc občas postrkováno pomocí hodně opotřebovaných fíglů – situaci, kdy si hrdina sám v místnosti prohlíží fotku dívky, jež se někam dívá, je třeba dovysvětlit fotce položenou otázkou „Kam se díváš?“ a podobně. Jedna sekvence, která zachycuje detektivní práci se starými obrázky, je docela invenční, jinak se hraje spíš na prvoplánový efekt – na film, který tepe mužskou nenávist k ženám, jsou v Oplevově snímku obrazy násilí na ženách podávány s trochu moc zaujatou péčí.
Ve zfilmovaném Larssonovi se nedá najít prakticky nic nečekaného. Blomkvistova tvář vypadá existenciálně pomačkaná a často upírá oči do dáli, severská krajina je nevlídná (napomáhá tomu i ve filmech poslední dobou až k uzoufání často užívané modrooranžové barevné ladění), v každé větě tak tři významné odmlky a k tomu všemu hrají konfekčně chmurné smyčce. I na ten povinný závěrečný zvrat dojde, autoři ho na diváky hodí jen tak mezi řečí bez dalšího vysvětlení – může to být tím, že filmové adaptace obsáhlých knih bývají brutálně zjednodušující.
Muži, kteří nenávidí ženy nejsou nějak výrazně špatný film, nejsou ale ani nijak moc dobří, pokud odrážejí kvality předlohy, asi se všichni ti nadšení Larssonovi čtenáři pořádně praštili do hlavy.
Utkví z něj jen postava Lisbeth, která je ve filmu ukazovaná trochu jako neproniknutelná ikona, krajní antibarbína, Charles Bronson z Přání smrti plus piercing a tetování. Vybavená dostatečně traumatickou osobní historií a postavena tváří v tvář dostatečně nechutným protivníkům na to, aby si spořádaně korektní občané v takto bezpečně vymezeném rámci jejím prostřednictvím mohli přehrávat pomstychtivé fantazie.
Muži, kteří nenávidí ženy
(Švédsko, 2009) Režie: Niels Arden Oplev Hrají: Michael Nyqvist, Noomi Rapaceová a další
