PRAHA Je jedním z nejlepších českých akrobatických pilotů a právě jeho možná jednou uvidíte v seriálu Red Bull Air Race. „Doufám, že se toho jednou dočkám. Ale není to jednoduché,“ přiznává Martin Šonka (31), který závody alespoň spolukomentuje v České televizi.
* LN Troufnul byste si na trať závodu i v letadle?
Pro nezkušené piloty je to nebezpečné, jen tak někoho pořadatelé na trať nepustí. Ale troufnul bych si. Musí to být krásné létání. Letíte rychlostí 300 km/h a pět metrů nad zemí... Snad mě tam jednou pustí.
* LN Je to nebezpečný podnik?
Je, to je jasné. Proto je výběr pilotů a jejich příprava tak důkladná, ty závody nemůže létat každý. Formuli můžete opřít do bariéry z pneumatik, ale to tady nejde. Jste uprostřed města nad vodou a když máte problém, jediným řešením je přistát na hladině.
* LN Co tedy špičkový pilot v Air Race musí umět?
Nejdůležitější je, aby létal neskutečně přesně. Nesmí se bát létat nízko nad zemí, protože kdyby měl strach, svazovalo by mu to ruce. Ale musí mít respekt, nedá se do toho jít bezhlavě, to prostě nejde. A potřebné jsou i obrovské zkušenosti. Vždyť většina pilotů v seriálu jsou spíš takoví starší strejdové.
* LN Na začátku srpna jste i proto v Moravské Třebové absolvoval tréninkový kemp. Cítíte šanci?
Nějaká šance snad existuje. Jenže pilotů, kteří by to chtěli létat, je strašně moc a organizátoři si musejí vybírat. Svou roli v tom hraje i politika. Větší šanci mají pochopitelně piloti z marketingově zajímavých zemí. Takhle to prostě je.
* LN Kolik pilotů se tréninkového kempu zúčastnilo?
Pět. Brazilec, Fin, Slovinec, já a jedna Francouzka. Myslím, že žena by se totiž organizátorům hodila. Bylo by to zajímavé z mediálního hlediska.
* LN Startovní listina pro příští rok se uzavře až na podzim. Vytušil jste v Moravské Třebové něco?
Vůbec. Nikdo ani nic nenaznačil. Dá se ale říct, že o ty, co byli na kempu, by jednou mohl mít Red Bull zájem. Jenže i když vás vyberou, musíte projít ještě náročnou kvalifikací. Do seriálu to bude ještě hodně dlouhá cesta.
* LN Čím se ty závody liší od „obyčejné“ akrobacie?
O akrobacii tam vlastně ani nejde. Jde o čistý průlet tratí. Ale aby to člověk zvládl, musí mít zkušenosti z akrobacie. Piloti jsou vystaveni obrovskému přetížení, na které se jinak prostě připravit nejde.
* LN Na první pohled to vypadá jednoduše. Sedíte v malém letadle a taháte za knipl. Dá se akrobacie přirovnat k jinému sportu?
Těžko. V žádném jiném sportu není tělo tak extrémně zatížené jako tady. Představte si, že vzhledem k obrovskému přetížení váží vaše hlava desetkrát víc než normálně a má osmdesát kilo, celou dobu se to s vámi točí a vy musíte neustále hlídat, kde je dole a kde nahoře.
* LN Létáte už dvanáct let. Proč jste si takový sport vybral?
K létání mě přivedl otec. Četl jsme jeho knížky, a pak jednou, to mi bylo asi sedmnáct, jsem vyrazil do aeroklubu v Táboře a řekl jsem jim, že chci letět. Tak mě svezli a já jsem si poprvé čuchnul k tomu, jaké to je, otočit se s letadlem vzhůru nohama. A zalíbilo se mi to. Takže jsem začínal s akrobacií na kluzácích, a pak přešel na motorová letadla. Chytlo mě to.
* LN Obyčejný člověk to asi těžko pochopí...
Já ale před tím dvanáct let dělal sportovní gymnastiku, takže jsem se odmalička vrtěl v saltech. S orientací v prostoru od té doby nemám problém.
