Čtvrtek 25. dubna 2024, svátek má Marek
130 let

Lidovky.cz

Hněv a hanba v kultuře

Česko

Tak v kulturní rubrice padala ostrá slova, pěsti bušily do stolů, vzduchem létaly jiskry. Chodili jsme tu jak šelmy připravené ke skoku, sudy s prachem. Kolegové z poklidných oborů, jako je politika či ekonomie, tuhli úžasem. Naštěstí jsme nakonec nechali kudly v kapsách, bambitky ve stolech a dali horké hlavy dohromady. A rozhodli se na stránkách Literární středy pokorně omluvit. Komu? Českým překladatelům. Za co? Za politováníhodný lapsus.

V recenzích Tomáše Weisse a Stanislava Škody nebyli při posuzování děl Dítě Boží Cormaca McCarthyho a Bolševikova slabina Lorenza Silvy uvedeni překladatelé do češtiny. A podobně jsme klopýtli i v minulosti. Naštěstí nás na toto trestuhodné pochybení laskavými slovy upozornily překladatelky Hana Stachová a Anežka Charvátová. Omluva ale patří samozřejmě všem překladatelům.

Je jasné, že vynikající překladatel je vždy za textem. Doléhá k nám jeho hlas a on sám je neviděn. Ale aby nebyl uveden u textu, který přeložil, to je trochu moc. Hanba na naše hlavy!

Pod ochranou svatého Jeronýma Sám nevím, kdo bych byl a jakým jazykem bych mluvil, nebýt od útlého věku vystaven překladům kupříkladu Jana Zábrany. S Babelem na hřbetě koně, s Ginsbergem na beatnické seanci... Knihy si dosud vybírám mnohdy podle jména překladatele. Do jazyka těch nejlepších z nich se obouváme se stejnou samozřejmostí jako do dobrých bot. Jsou to partyzáni, chránili chrám i tvrz jazyka před degenerací za socialismu, obrovský boj se stupiditou vedou i dnes. O tom, jak jsou placeni, pišme ovšem ne v kulturní, ale v té černé rubrice. Proč nejsou vidět? Protože to jsou skromní a hrdí lidé, kteří se nikam necpou.

Před několika dny přinesla česká média zprávu o cestě družiny českých literátů a literátek do Moskvy. Tv, rádia, četné časopisy a noviny, včetně těch našich, ovšem opomněly uvést, kdo měl na úspěchu této cesty lví podíl. Nina Šulginová, Libor Dvořák, Tomáš Glanc, Alena Machoninová, Jan Machonin, Nina Falkovská, Sergej Skorwid, Vladimír Novotný čili překladatelé, to jsou ti praví paladinové česko-ruské literární vzájemnosti.

Přes zmíněné lapsy si v naší kulturní rubrice vynikajících překladatelů opravdu vážíme. Tučné pokuty, které vyvolalo pochybení odpovědných redaktorů, jsme se rozhodli dát na hromadu a zakoupit sošku sv. Jeronýma, patrona překladatelů. Tento světec by ovšem měl bdít ve všech redakcích. Nejen nad kvalitou překladů, ale také nad tím, aby jména překladatelů byla vždy patřičně vyzdvižena. My už jsme se k tomu zavázali.

Jo, abych nezapomněl: Cormaca McCarthyho přeložila Bronislava Grygová a Lorenza Silvu Eva Blinková-Pelánová. Oběma dámám se omlouváme.

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!