Čtvrtek 25. dubna 2024, svátek má Marek
130 let

Lidovky.cz

Hollande a Merkelová navrhli Ukrajině řešení, podle Porošenka dává naději

Evropa

  12:33aktualizováno  22:17
PAŘÍŽ/BERLÍN - Francouzský prezident François Hollande a německá kancléřka Angela Merkelová přiletěli do Kyjeva s novým návrhem řešení ukrajinské krize. Podle německého tisku počítá i s autonomií pro ruské separatisty na větším území, než se původně plánovalo. Německá vláda ale tuto informaci popřela.

Francois Hollande a Angela Merkelová foto: Reuters

V pátek mají Hollande a Merkelová o návrhu hovořit v Moskvě s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Jednání „skýtají naději na výsledek v podobě klidu zbraní“, uvedla večer kancelář ukrajinského prezidenta Petra Porošenka.

Porošenko poděkoval Merkelové a Hollandemu za „významné snahy stabilizovat situaci, zmírnit a urovnat konflikt“, jakož i za podporu a solidaritu sjednocené Evropy vůči Ukrajině. Apeloval také na splnění zářijových dohod z Minsku, které počítaly s nastolením příměří, propuštěním zajatců a odchodem cizích vojsk.

V pátek Hollande s Merkelovou zamíří do Moskvy

Porošenko podle prohlášení také přislíbil kroky ve prospěch hospodářského rozvoje povstalci ovládaného Donbasu, a to včetně obnovení výplat sociálních dávek a penzí z ukrajinského rozpočtu.

Společné prohlášení tří představitelů, o němž se zřejmě původně uvažovalo, bylo podle agentury AFP zrušeno. Mluvčí ukrajinského prezidenta podle agentury TASS řekl, že se po schůzce nepočítá s žádnými prohlášeními.

V pátek mají Hollande a Merkelová o návrhu hovořit v Moskvě s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. EU ve čtvrtek přidala na svou sankční listinu dalších 28 jmen spjatých s Ruskem a donbaskými vzbouřenci.

K TÉMATU:

Hollande a Merkelová před cestou na Ukrajinu sdělili, že v Kyjevě a v Moskvě budou hovořit o zastavení násilí na východě Ukrajině. Jejich nová iniciativa je považována za snahu utišit sílící hlasy v západních zemích, zejména v USA, které vybízejí k dodání zbraní Ukrajině, aby mohla čelit ofenzivě proruských povstalců, podporovaných vojensky Ruskem.

„Společně s Angelou Merkelovou jsme se rozhodli převzít novou iniciativu,“ prohlásil francouzský prezident. „Přijedeme s novým návrhem, jak konflikt vyřešit,“ dodal s tím, že tento návrh je založen na respektování ukrajinské územní celistvosti.

Okamžité příměří i větší území pro separatisty

Ve stejnou dobu existenci nové mírové iniciativy potvrdil úřad německé kancléřky. „Vzhledem k vyhrocení násilí v posledních dnech se kancléřka a prezident Hollande rozhodli zvýšit své úsilí, které trvá již měsíce, o nalezení mírového řešení situace na východě Ukrajiny,“ uvedl kancléřčin mluvčí Steffen Seibert.

List Süddeutsche Zeitung podle DPA připravuje pro páteční vydání informaci, podle níž je francouzsko-německý mírový návrh dalekosáhlý. Počítá prý s okamžitým dojednáním příměří, ale také s přiznáním mnohem většího území pro autonomii proruských separatistů, než bylo původně dohodnuto. Tuto informaci ale záhy dementovala berlínská vláda.

Důležitými body nového plánu jsou podle deníku stažení těžkých zbraní obou stran a výměna zajatců, stejně jak to obsahují dohody dojednané loni v září v Minsku. Jiná, než bylo tehdy domluveno, má však být demarkační linie. Částečně má být totiž zohledněn územní zisk kolem 1500 kilometrů čtverečních, kterého povstalci od té doby dosáhli.

V Kyjevě jedná Kerry

V pátek pak Merkelová a Hollande zamíří do Ruska, kde se mají setkat s prezidentem Vladimirem Putinem. Cesta do Kyjeva a do Moskvy by podle Hollandea měla přinést novou dohodu o vyřešení konfliktu, která bude přijatelná pro všechny strany. „Pracovali jsme s Angelou Merkelovou na tom textu několik dní... na textu, který bude přijatelný pro všechny,“ uvedl prezident. Varoval rovněž před riziky další eskalace konfliktu. „V současnou chvíli jsme ve válce. A je to válka, která by se mohla stát válkou totální,“ prohlásil Hollande.

Petro Porošenko a John Kerry (vpravo) na tiskové konferenci v Kyjevě.

Poskytnutí smrtících zbraní Kyjevu zatím nepodpořil ani americký prezident Barack Obama. Americký ministr zahraničí John Kerry ve čtvrtek v Kyjevě po jednání s ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem prohlásil, že Ukrajina čelí „pokračující ruské agresi“, ale Západ podle něj nechce konflikt s Ruskem. „Chceme zdůraznit, že naší volbou je diplomacie a jednání,“ zdůraznil americký ministr. Nelze však podle něj zavírat oči před tím, že přes ukrajinskou hranici přejíždějí tanky nebo že na ukrajinském území operují neoznačení vojáci.

Rusko podle Kerryho musí učinit svou volbu, ukázat, že opravdu usiluje o ukončení krveprolití a dodržovat minské dohody. Místo toho však situace ještě eskaluje. „Rusko musí prokázat své úsilí o ukončení krveprolití jednou provždy. Učiní tak, když bude dodržovat dohody, které podepsalo v Minsku,“ prohlásil Kerry.

Válka pokračuje

  • Za posledních 24 hodin bylo na východě Ukrajiny v bojích mezi ukrajinskými silami a proruskými separatisty zabito nejméně 19 lidí, z toho 14 civilistů, uvedla agentura AFP.  Ve středu zasáhly dělostřelecké údery podle agentury AP v Doněcku nemocnici, šest škol a pět školek, což si vyžádalo pět obětí. Ostřelovány byly v posledních 24 hodinách čtvrti v celém Doněcku, a více než 6600 domácností se ocitlo bez dodávek plynu, informovala tamní radnice.
  • Ukrajinská armáda zase hlásí ztráty ve svých řadách. Mluvčí ukrajinské armády Vladyslav Selezňov informoval, že zabito bylo během 24 hodin pět vojáků a dalších 29 bylo zraněno. Podle ukrajinských armádních zdrojů proruští vzbouřenci v noci na čtvrtek provedli dva pokusy o útok na ukrajinské pozice poblíž města Debalceve, ale údajně byly odraženy.

Ošetřování zraněných ukrajinských vojáků (Artemivsk).

Kromě toho je podle šéfa americké diplomacie třeba stáhnout těžkou výzbroj z Ukrajiny a musí být respektovány hranice. Obě strany by si měly vyměnit rukojmí, která nyní zadržují.

Ukrajinský prezident Porošenko po jednání s Kerrym prohlásil, že „naprosto nepřijatelné“ jsou útoky na civilní cíle. Řekl také, že násilí podporované Moskvou se stupňuje.

Podle agentury Reuters Kerry přijel rovněž nabídnout Kyjevu dodatečnou humanitární pomoc ve výši 16,4 milionu dolarů (400 milionů korun) určenou pro civilisty na východní Ukrajině.

Ruští komentátoři podle listu Moskovskij komsomolec podezírají, že nová mírová iniciativa má především vyprostit tisíce ukrajinských vojáků z obklíčení ve městě Debalceve. Povstalci se podle agentury TASS ve čtvrtek večer dohodli s ukrajinským velením na místním příměří od pátečního rána, které by mělo umožnit odchod civilistů z města.

Nové sankce

Evropská unie ve čtvrtek oznámila rozšíření protiruských sankcí. Na seznam, který ministři zahraničí EU oficiálně schválí na své pondělní schůzce, připsala 19 osob a devět organizací. 

Jména postižených nebyla zatím zveřejněna, podle diplomatických zdrojů se tak stane v pondělí večer nebo v úterý dopoledne. Zatím je známo pouze to, že seznam bude zahrnovat jak představitele proruských vzbouřenců, tak občany Ruské federace. Podle diplomatů EU se ale nejedná o žádné velmi vysoce postavené představitele.

EU subjektům na černé listině kvůli porušování územní celistvosti Ukrajiny blokuje majetek a odpírá vstup do unie.

Kdo bude na seznamu?

  • Český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek nechtěl konkrétní jména na seznamu komentovat a novinářům ve čtvrtek pouze řekl: „Ty osoby, které na ten seznam patří, tam budou.“ Výběr nových osob podle něj ovlivnila nutnost právního odůvodnění jejich zařazení na sankční listinu. „U některých jmen by se totiž musel změnit ten právní rámec, aby se tam mohla dostat,“ poznamenal.

ČTĚTE TAKÉ: Nové sankce jsou na obzoru, EU chce trestat za eskalaci bojů na Ukrajině

  • Není tak stále jasné, zda na rozšířeném unijním seznamu bude například kontroverzní šéf ruských železnic Vladimir Jakunin, který je na americké sankční listině. Úvahy o zařazení tohoto blízkého spolupracovníka šéfa Kremlu Vladimira Putina i na evropský seznam už dříve avizoval český velvyslanec při EU Martin Povejšil.
  • Jakunin má současně blízké vztahy i s českým prezidentem Milošem Zemanem, Pražský hrad ale odmítl, že by za vlivného ruského podnikatele u české diplomacie lobboval. „Je to čistě v gesci ministerstva zahraničních věcí a žádna komunikace, natož intervence, z mojí strany neproběhla a neprobíhá,“ sdělil ČTK ředitel zahraničního odboru prezidentské kanceláře Hynek Kmoníček.
Autoři: ,