Pionýry se staly týmy Ernsta de Mooiji z univerzity v Leidenu a Davida Singa z Astrofyzikálního ústavu v Paříži. Obě skupiny dokázaly planetu zaznamenat jak při průchodu přes kotouč její hvězdy, tak ve chvíli, kdy se nachází mimo něj.
Úspěch se stal nutností. Doposud mohl teplotní poměry na exoplanetách (planetách mimo sluneční soustavu) zkoumat jenom Spitzerův infračervený vesmírný dalekohled. Ten ovšem v tomto roce přijde o možnost pozorovat nejdelší infračervené vlny, protože se z něj vypaří poslední zbytky kapalného hélia používaného k chlazení detektorů. Náhrada za Spitzera - kosmický dalekohled Jamese Webba - se na oběžnou dráhu nedostane rozhodně dříve než v roce 2013, a tak se v několika dalších letech astronomové musí spolehnout pouze na pozorování ze Země.
Atmosféru exoplanet už vědci dokázali zachytit pozemskými teleskopy dříve, ovšem s použitím jiné metody, která neumožňuje tak přesné analýzy.
