Je druhého července a téměř deset dní již sedí v zatopené thajské jeskyni ve tmě dvanáct chlapců mezi jedenáctým a šestnáctým rokem a jejich trenér. Z vody, která skupinu v podzemí uvěznila, začínají pomalu prosvítat paprsky světla z baterek potápěčů. Následně prolomí zespodu vodní hladinu hlavy dvou potápěčů. Naději a snad i euforii, která se najednou rozproudila žilami uvězněného týmu, si dovedeme představit jen těžko.
Dva muži, kteří se v tu chvíli radují, že objevili ztracený fotbalový tým Divočáků, jsou bývalý hasič Richard Stanton a IT konzultant John Volanthen, kteří už se podobných akcí zúčastnili třeba ve Francii, Norsku a Mexiku. Oba dva jsou součástí velšského týmu, který se věnuje speciálním záchranných operacím. Takových týmů je v Británii jen patnáct.
VIDEO: The 12 members of the "Wild Boars" football team recover in hospital following their dramatic rescue from a flooded cave in Thailand pic.twitter.com/IpOoFdjQcC
— AFP news agency (@AFP) 11. července 2018
Na internetu už se objevilo video ze šťastného okamžiku shledání. Stanton a Volanthen chlapcům vysvětlují, že pomoc nepřijde hned. „Všechno bude dobré, lidé, hodně lidí už je na cestě. Budete se muset potopit,“ říkají hochům potápěči. Chlapci jim děkují. Od té chvíle se rozbíhá operace, které se účastní mezinárodní tým a jejíž cíl je jednoduchý – dostat všechny v pořádku ven ze zatopeného jeskynního komplexu.
  |
Otázkou nyní bylo, v jakém jsou chlapci stavu a zda bude možné je provést úzkými tunely zaplněnými vodou. K chlapcům bylo třeba dostat lékaře. Podle dostupných informací si speciálně Britové vyžádali účast australského lékaře s desetiletími potápěčských zkušeností Richarda Harrise, napsal server BBC. Ten se vzdal své započaté dovolené a vyrazil do Thajska se záchranou pomoci. Harris se nakonec stal tím, kdo všechny chlapce na místě vyšetřil a dal celé operaci zelenou. Jednou z obav totiž bylo, že by chlapci několikahodinovou cestu pod vodou nevydrželi. Harris, původně anesteziolog, má zkušenosti s expediční medicínou i pátracími akcemi. V roce 2011 se vrátil pro tělo své kamarádky, které došel kyslík při potápění na jihu Austrálie.
S chlapci v jeskyni několik dní zůstali i thajský lékař Pak Loharnshoon a další tři, zatím neznámí, členové thajského námořnictva, jejichž fotka v rouškách a se zdviženými palci se stala hitem sociálních sítí.
Saman Gunan, bývalý potápěč thajského námořnictva, se stal jedinou obětí celé operace, když šestého července v tunelech ztratil vědomí, když se svým kolegům snažil doručit další tlakové láhve. Gunan se k misi přihlásil dobrovolně. „Byl vyzdvihován jako hrdina proto, kým byl. Miloval pomáhat ostatním, dělat charitu a dotahovat věci do konce,“ řekla vdova po Gunanovi BBC.
Další členové týmu, kteří samotné vyproštění chlapců prováděli, jsou značně mezinárodní skvadra. Belgičan Ben Reymenants například v Thajsku provozuje obchod s potápěčským vybavením a měl být součástí týmu, během jehož výpravy se podařilo chlapce poprvé najít. Dánský internacionál Claus Rassmusen žije v Thajsku již mnoho let a momentálně spolupracuje právě s Reymenantsem.
Kluci uvěznění v zatopené jeskyni se drželi dobře, ukázala nahrávka.
Finský potápěč Mikko Paasi je zakladatelem potápěčského centra na thajském ostrově Koh Tao, kde se specializuje na potápění v jeskyních. Když chlapce našli, manželka Paasiho Krista svému manželovi okamžitě koupila letenky na místo krize. To i přesto, že právě v ten den slavili osmé výročí svatby.
Jiný Dán, Ivan Karadžič, na ostrově vede centrum společně s Paasim. Pro BBC popsal, jak v tunelu viděl před sebou tělo, které se přibližuje a nevěděl, zda jde o oběť, nebo živého chlapce.
Kanaďan Erik Brown pocházející z Vancouveru se věnuji potápění už desítky let a momentálně vede školu technického potápění v Egyptě. Na Facebooku svou thajskou zkušenost spočítal na celkem 63 hodin strávených v jeskyních Tham Luang.
