V reálu lagun Ostramo, vedle laguny s označením R1, stojí zakonzervován stroj, jehož příběh sahá až do roku 2009. Stát na něj k dnešnímu dni vynaložil minimálně 136 milionů, aniž by byl stroj při sanaci lagun Ostramo, ke které byl zakoupen, jakkoli nápomocen. Teď se o něm dokonce mluví jako o budoucím šrotu.
Jak se stroj za stovky milionů bez jediného využití dostal do zakonzervovaného stavu? A proč i přes enormní sumy vynaložené státem nebyl nikdo hnán k zodpovědnosti? Lidovky.cz pro vás příběh stoje zrekonstruoval.
Podivné rozhodnutí supervizora
Sanace lagun Ostramo dostal od státu na starost státní podnik Diamo. Když v roce 2009 sdružení Čistá Ostrava (sdružení tří firem - Geosan Group, Aquatest a ŽS Brno) přišlo s návrhem využít při likvidaci skládek odpadů v lagunách Ostramo technologii nepřímé termické desorpce, vypadalo to na efektivní řešení, které bude navíc velice šetrné k životnímu prostředí. Ukázalo se ale, že stroj má poměrně závažný problém - při jeho používání by pravděpodobně explodoval.
Superbyznys s toxickými kaly. Firmě Geosan připlouvá miliardový tendr |
Stroj od českého výrobce, firmy Prokop Invest a.s., měl stát vyjít i s poplatky za provoz na 728 301 850 korun. Původně byla zvažována i možnost stroj nakoupit v Německu, ale kvůli složité dopravě, vyšší ceně a delší době dodání bylo rozhodnuto o nákupu od českého výrobce.
Jak vyplývá z kontrolního protokolu NKÚ, který si redakce Lidovky.cz vyžádala od ministerstva financí, nákup stroje posvětil supervizor, tedy firma, která měla ministerstvu financí poskytnout odborné stanovisko. Tímto supervizorem se stala firma GeoTest Brno, která v posudku požadovala, aby byla platba rozdělena do tří splátek a byly jasně nastaveny záruky pro případné vracení peněz.
Zhruba 82 milionů mělo být podle NKÚ proplaceno během první splátky po úspěšných zkouškách přímo u výrobce, druhá splátka na 53 milionů měla přijít poté, co bude stroj složený a otestovaný přímo na místě. Třetí splátka, třicet osm milionů, pak měla být proplaceno po dvou měsících provozu.
Výbušná koncentrace vodíku
Při odzkoušení stroje na místě se ale ukázalo, že má jednu podstatnou vadu, totiž že během procesu uniká ve velmi nebezpečných koncentracích vodík, který tím pádem hrozí explozí. Zjištění bylo o to horší, že k úniku vodíku docházelo už při provozu o do 139°C. Stroj by přitom měl optimálně operovat s teplotami okolo 390°C.
NKÚ: Ministerstvo spravedlnosti za rok 2015 vykazuje chyby za 2,5 miliardy korun |
Přestože se ukázalo, že stroj není schopen v dané lokalitě bezpečně použít, proplatil stát firmě Prokop Invest i druhou splátku, která měla být podmíněna právě funkčností stroje.
Třetí splátka už nicméně na účet výrobce nedorazila, neboť bylo definitivně jasné, že stroj za stovky milionů v daných podmínkách nepůjde využít. Následně byl stroj zakonzervován a jeho zda bude ještě v budoucnu využit není od té doby jasné.
Je na vině supervizor nebo ministerstvo?
Podle ministerstva financí byly splátky vyplaceny na základě posudku supervizora GeoTest Brno. Ten ale ve zprávě na technické nedostatky stroje upozornil s tím, že „si vynucují provést na dodaném zařízení technické a technologické úpravy pro zajištění bezpečnosti při dodržení účinnosti zařízení“. Aby ale úpravy skutečně proběhly, už si ale ministerstvo neohlídalo a druhou splátku vyplatilo.
Otázkou zůstává, zda nebyl posudek odborného supervizora jednoduše chybný, když předpokládal, že stroj by mohl být k zamýšleným účelům využit. Pavel Benkovič, který dozor nad projektem za GeoTest vedl, je vůči ministerstvu v celé kauze vázán mlčenlivostí, a k posudku se proto nemohl vyjádřit. Mlčenlivost je dle zástupců ministerstva v takových případech běžných postupem. Ministerstvo ale na svém supervizorovi náhradu nikdy nevymáhalo.
Přesto nelze firmě GeoTest Brno vyčítat, že nedostatky stroje v posudku vůbec nezohlednila. Pokud bylo ale na nedostatky stroje upozorněno, kdokoli, kdo měl na realizaci změn na stroji dohlédnout, tak neučinil. Nejasné je tedy stále především to, proč stát zaplatil 136 miliónů za stroj, který dost možná nenajde lepší využití než ho nechat sešrotovat.
Miliónový šrot za čtyři stovky
Stroj ale přesto, že z plánované částky byl vyplacen jen zlomek, nyní patří státnímu podniku Diamo. Potvrdil to jeho ředitel Tomáš Rychtařík. Podle Rychtaříka Diamo odkoupilo celý stroj, přezdívaný ITD, od firmy Prokop Invest za pouhých čtyři sta korun. Podle ředitele státního podniku má ale kovový šrot celého stroje hodnotu okolo deseti milionů.
Rychtařík je i tak přesvědčen, že minimálně část stroje při sanacích využita bude. „Stroj jsme připraveni okamžitě nabídnout komukoliv, kdo se rozhodne se sanacemi lagun Ostramo pohnout,“ řekl Rychtařík.
Školy nevyčerpaly ani polovinu peněz určených na rekonstrukce, tvrdí NKÚ |
Redakci serveru Lidovky.cz Rychtařík potvrdil, že stroj je stále zakonzervován a momentálně stojí u laguny s názvem R1. I vzhledem k faktu, že stroj samotný je masivní stavba, která nejde jen tak převážet, pokud se zcela nerozebere, je zatím vývoj v příběhu stroje v nedohlednu.
Že by se podařilo po letech určit, kde se stala chyba, ale není pravděpodobné. Nahrává tomu i usnesení Rusnokovy úřednické vlády číslo 728 z osmnáctého září 2013, které se problematice lagun Ostramo věnuje. V usnesení vláda bere na vědomí „vývin obtížně zkondenzovatelných lehkých uhlovodíků a volného vodíku při dekontaminaci zeminy ve stávajícím zařízení technologie nepřímé termické desorpce (ITD) již při nízkých provozních teplotách“. Podle vlády by se ale mělo jednoduše v sanaci lagun pokračovat, zbytečný nákup stroje za stovky milionů neřešila. Naopak, vyčlenila na čištění lagun další miliardu.
Zdroje, se kterými server Lidovky.cz mluvil, nepřímo hovořily o tom, že díky tomuto usnesení se de facto udělala za celým problémem tlustá čára a začalo se na novo. Možné pochybení jedné ze stran tak už zůstane, podobně jako stroj na nepřímou termickou desorpci, zakonzervováno v minulosti.