7. září 2017 15:17 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Hvězda nobelistky Su Ťij pohasla. Sklízí kritiku za muslimské čistky v Barmě

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 87Diskuse
V palbě kritiky. V Indonésii, nejlidnatější muslimské zemi, včera proti násilí... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy V palbě kritiky. V Indonésii, nejlidnatější muslimské zemi, včera proti násilí... | foto: ČTK/AP

NEIPYIJTO/PRAHA Někdejší idol boje za demokracii a lidská práva Su Ťij sklízí kritiku za protimuslimské čistky v Barmě. Na protest proti politice její vlády vycházejí do ulic muslimové po celém světě.

Nejvíce utlačovaná menšina světa. Tak hovoří OSN o více než milionovém etniku muslimských Rohingů. Národě, jehož jméno v domovské Barmě tamní vláda v čele s někdejší ikonickou vůdkyní opozice Aun Schan Su Ťij odmítá byť vyslovit.

Při nejhorší vlně nepokojů za poslední roky, která zachvátila západní region východoasijské země na sklonku srpna, prchlo před násilnostmi a útlakem do sousedního Bangladéše už na 146 tisíc Rohingů. Má se za to, že nynější exodus vyvolaly na pozadí dlouhotrvající perzekuce této menšiny koordinované útoky muslimských povstalců na desítky policejních stanovišť v Rakhinském (Arakanském) státě při pobřeží Indického oceánu. Organizace pro lidská práva uvádějí, že barmští vojáci se nyní mstí vypalováním celých rohingských vesnic a střelbou do civilistů.

Situace na místě je však dlouhodobě nepřehledná a tyto informace nelze ověřit. Barmská vláda do oblasti odmítá vpouštět novináře i pracovníky humanitárních organizací. Zprávy z místa jsou tak pouze zprostředkované.

Naposledy tento týden se objevily informace, že barmská vláda údajně začala hraniční oblast zaminovávat tak, aby se uprchlíci, kteří odešli do Bangladéše, už nemohli vracet. Jenže běžence už nechce dále přijímat ani Bangladéš, kam prchlo od 90. let v několika velkých vlnách dohromady už takřka na půl milionu Rohingů. Vláda v bangladéšské Dháce tvrdí, že je na hraně svých možností.

Hořící domy ve vesnici Gawdu Zara (Myanmar), které byly opuštěny rakhínskými muslimy.
Protesty muslimů u ambasády Myanmaru v Jakartě.

Napětí rozdmýchávají i nacionalističtí mniši

Sami Rohingové se označují za původní obyvatele Barmy, kam přišli již před staletími. Barmská vláda je však vůbec nepovažuje za občany země a s argumentem, že jsou to ilegální imigranti ze sousedního Bangladéše, jim upírá základní práva od svobody pohybu přes volbu zaměstnání, přístup ke vzdělání až po zdravotní péči.

Postavení Rohingů se přitom nezlepšilo ani poté, co v roce 2011 v Barmě započal reformní proces a nakonec na podzim 2015 Národní liga pro demokracii vedená Su Ťij vyhrála volby. Pozice někdejší opoziční vůdkyně, která předtím v domácím vězení střídavě strávila takřka patnáct let, je nadále mimořádně křehká – armáda si stále udržuje čtvrtinu křesel v parlamentu a právo veta nad ústavními změnami. Podíl na eskalaci napětí kolem Rohingů přitom velkou měrou nesou i vlivná extremistická seskupení, jako je Hnutí 969 v čele s nacionalistickým mnichem Ašinem Wirathuem.

Na hlavu faktické premiérky a šéfky diplomacie Su Ťij se přesto ve světle závažnosti událostí hojně snášejí výtky, že před čistkami muslimů ve většinově buddhistické zemi zavírá oči a odmítá se o Rohinzích byť jen bavit. Laureátku Nobelovy ceny míru, již získala v roce 1991 na návrh Václava Havla, za to kritizovali i četné světové osobnosti. Mezi nimi další nositelé této ceny – mladá pákistánská bojovnice za práva žen Malála Júsufzajová, ji hoafrický arcibiskup Desmond Tutu, dalajlama i papež František. Množí se i hlasy volající dokonce po tom, aby 72letá politička ocenění, které si směla převzít až po 21 letech, nyní vrátila.

Erdogan, ochránce muslimů

Zvlášť horlivě se do Su Ťij ovšem pustili vůdci muslimských zemí, mezi nimi turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. „Děje se tam genocida. Mlčí se o tom. Všichni, kdo odvracejí zrak od této genocidy páchané pod rouškou demokracie, se na masakru podílejí,“ namítal turecký autokratický vládce na nedávném mítinku jeho Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) v Ankaře. Osobně pak Erdogan kvůli situaci Rohingů Su Ťij i telefonoval.Včera navíc poslal do Bangladéše šéfa diplomacie Mevlüta Çavuşoglua.

Není to poprvé, co se turecký prezident pasoval do role ochránce muslimů ve světě. V minulosti podobně zaštítil také čínské Ujgury. Turecko se nicméně nynějšími výroky o genocidě v Barmě dostává do nanejvýš paradoxní situace. Ankara i po sto letech totiž odmítá použít tatáž slova pro vlastní čistky páchané na Arménech.

Jak s odkazem na telefonát mezi Erdoganem a Su Ťij informovala agentura AFP, barmská vůdkyně prý soucitné mezinárodní reakce na situaci Rohingů označila za výsledek „obrovského ledovce dezinformací“.

Podobně zostra se do Su Ťij pustil i vládce převážně muslimské republiky na severním Kavkaze Ramzan Kadyrov. Čečenský vůdce dokonce hřímal, že se postaví proti politice Moskvy, pokud podpoří barmskou vládu. V Grozném se na jeho popud pak v pondělí odehrál protest. Úřady hovořily o milionu účastníků, zahraniční pozorovatelé ale namítají, že přišly spíš desítky tisíc lidí.

  • 87Diskuse


Ivana Milenkovičová

Autor

Ivana Milenkovičováivana.milenkovicova@lidovky.czČlánky


REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz