Sexuální obtěžování nesouvisí s atraktivitou oběti, o MeToo kolují mýty, varuje právník

Na Karlově Univerzitě v polovině března proběhla téměř čtyřhodinová konference, kde promluvilo dvanáct mužů a čtyři ženy, přičemž každý z přítomných způsob vedení kampaně i její obsah do jisté míry kritizoval.

Poplácání zadků sestřiček

Ačkoli měla být diskuse společnosti Stálá konference českého práva ryze odborná, chvílemi došlo i na později kritizované momenty. Například když místopředseda senátu Jaroslav Kubera, který je známý svými kontroverzní výroky, sklidil velký aplaus za projev o začátku jeho manželství. Vztah s jeho ženou prý začal sexuálním harašením. „Za můj ksicht by si mě nikdo nevybral,“ řekl.

Od sexuologa sexuolog Radima Uzla zas mimo jiné zaznělo: „Za svou dlouholetou praxi poplácaných zadků sestřiček by pro mě bylo doživotí, ale bylo pár sestřiček, kde jsem podle ksichtu poznal, že tuhle nepoplácáš.“

Během dlouhé debaty, která si kladla za cíl zachytit právní aspekty sexuálního obtěžování, prý ale často zaznívaly nepravdy. Alespoň tak na výroky pohlíží Pavel Houdek, který po celé republice vyučuje metody sebeobrany a prevenci před násilím na veřejnosti. Ten serveru Lidovky.cz poskytl výčet pěti nejčastějších stereotypů o kauze MeToo.  Právě o  těch mluví i na svých přednáškách ve firmách či ve školách.

Jedním z nich je mylná představa, že „lidi, kteří mluví o sexuálním násilí, by nikdo neobtěžoval“. Sexuální obtěžování totiž podle právníka nijak nesouvisí s atraktivností jeho oběti. 

„Tato skutečnost může být pro řadu lidí překvapivá, ale statistiky skutečně
neukazují jakoukoliv souvislost mezi způsobem oblečení, vzhledem, barvou a délkou vlasů, a mírou pravděpodobnosti napadení se sexuálním podtextem. Terčem útoku se může stát jakkoliv oblečená žena v jakémkoliv věku,“ říká pro server Lidovky.cz Houdek v souvislosti s výrokem zmíněného sexuologa. 

V debatě o fenoménu sexuálního obtěžování je podle něj naprosto nemístné hodnotit vzhled jejích účastnic, protože nemá žádnou souvislost se samotným obtěžováním. 

„Autor podobného výroku jen ukazuje svou naprostou nekompetentnost. A samozřejmě také svou sociální neobratnost, protože v žádné seriózní debatě nemá hodnocení vzhledu protistrany co dělat,“ dodává k tématu.

Odsoudil také výrok typu, že oběti sexuálního obtěžování na sebe chtějí jen upozornit. „Oběti sexuálního obtěžování nevnímají obtěžování jako projev 

Střípky z konference o MeToo: Kubera kritizoval feministky, sexuoložka pustila video z páření tučňáků

náklonnosti nebo uznání své atraktivity. Slovo ‚obtěžování‘ značí něco nepříjemného, nevítaného a nechtěného. Obtěžované ženy se cítí ponížené, nikoliv poctěné,“ vysvětluje Houdek i na základě  vlastních debat  s poškozenými.

Ženy, které nalezly odvahu v rámci kampaně MeToo vystoupit, chtějí podle právníka upozornit na problém sexuálního obtěžování a násilí, nikoliv na sebe.

„Pozornost je jim naopak většinou nepříjemná, proto se ostatně necpou na konference, diskuse a do televizních pořadů. Ostatně, když v minulosti vystupovali anonymně, byli ze stejných kruhů kritizovány za to, že anonymní svědectví není dostatečně věrohodné a nemá žádný význam. Když vystoupili z anonymity, chtějí prý na sebe upozornit. Jaký je tedy správný postup?“ ptá se Houdek v reakci na proslov Cyrila Svobody.

Útočník z davu

Houdek vyvrátil i další citace, které zazněly na konferenci. Tvrzení, že oběti, které vystoupily v rámci MeToo, na tom chtějí jen vydělávat peníze, je podle něj taktéž mylné. „Drtivá většina obětí ani neoznačila pachatele jménem, natož aby po něm něco chtěla. V České republice, pokud vím, není jediný případ, kdy by někdo, kdo vystoupil v rámci kampaně MeToo, požadoval nějaké finanční či jiné odškodnění,“ říká právník.

Houdek reagoval i na slova jedné z účastnic konference, exministryně spravedlnosti Daniely Kovářové. Podle ní je „ideálním pachatelem bílý a úspěšný muž“. Houdek s jejími slovy ale nesouhlasí. 

„Drtivá většina historek v rámci kampaně MeToo je o každodenních zážitcích ve veřejném prostoru a figuruje v nich anonymní útočník ‚z davu‘, nikoliv někdo vlivný a bohatý. Samozřejmě, že sexuálního obtěžování a násilí se dopouští také bohatí a slavní muži – právě jejich kauzy zajímají média, a proto se o nich píše. To ovšem není chyba kampaně MeToo, ale médií,“ vysvětluje své tvrzení.

A pokračuje. „Nejenom v České republice, ale ani ve světě se doposud nestalo, že by v rámci kampaně vystoupila žena s tím, že se cítila sexuálně obtěžována tím, že jí někdo podržel dveře, nebo jí nabídl, že jí pomůže do kabátu. Dokonce ani tím, že by jí složil kompliment,“ uvádí k dalšímu údajnému stereotypu. A tím je, že lidem zapojených do kampaně MeToo „vadí galantnostů“, jak uvedl diskutující a moderátor akce Karel Havlíček. „Příběhy z kampaně jsou plné nechutných oplzlostí, osahávání, odhalených penisů, nikoliv podržených dveří,“ dodává Houdek.