Pořadateli výstavy Světlo v obraze jsou Spolek výtvarných umělců Mánes a Správa Pražského hradu. Chystaná expozice by podle nich měla být vůbec první, která se danému tématu v takovém rozsahu věnuje. „Návštěvníci uvidí na 600 obrazů od 160 autorů zapůjčených od více než 60 českých a zahraničních zapůjčitelů, mezi kterými jsou jak významné státní galerie, tak korporátní a soukromí majitelé,“ uvádějí pořadatelé.
Hostišovský rybník Antonína Slavíčka
Podle předsedy SVU Mánes Ivana Exnera bude mít výstava dvě části. „Hlavní expozici bude předcházet ještě jakási předehra, která představí východiska a předpoklady impresionismu. Tam budou díla, která tvoří takový most mezi generacemi – od autorů jako Karel Purkyně, Soběslav Pinkas, Jaroslav Čermák, Václav Brožík či třeba Luděk Marold.“
Hlavní část pak nabídne tvorbu českých umělců od 90. let 19. století. „Tam už bude zastoupena celá generace Mařákovy krajinářské školy – František Kaván, Antonín Slavíček, Antonín Hudeček. Návštěvníci uvidí díla Jana Preislera, Oty Bubeníčka, Gustava Macouna nebo Otakara Nejedlého, který zase ve své krajinářské speciálce vychoval další generaci umělců,“ dodává Ivan Exner.
Správa Pražského hradu na výstavu zapůjčí přes třicet děl. Jedním z nich je olej Antonína Slavíčka Hostišovský rybník, který minulý čtvrtek převzali do péče restaurátoři. Po skončení jejich práce se má obraz stát jednou z nejdůležitějších položek výstavy. Hostišovský rybník vznikl v roce 1902 během malířova pobytu v Hostišově na Táborsku. Jeho význam pro výstavu Světlo v obraze tkví v tom, že je výrazným předchůdcem Slavíčkových čistě impresionistických prací.
„Podivně krásným a zároveň divně syrovým obrazem je Hostišovský rybník,“ napsal o Slavíčkově díle Vítězslav Nezval. „Ponořen do jediného zeleného tónu, rozvedeného po celém plátně, vyjadřuje především velmi působivou světelnou situaci. Tato situace vzniká náhlým rozzářením mračen, větví stromů a travnaté zeleně, má slavnostní neopakovatelný ráz. Barevnost je zde ve službách světla nikoliv už jen optického, nýbrž světla v básnickém slova smyslu.“
Chittussi, zprostředkovatel barbizonských myšlenek
„Frontální kompozice, vysoký horizont a nízké nebe, plovoucí mraky, vítr v nich a nesmlouvavě zelený kolorit obrazu svědčí o hlubokém malířově zájmu o náhlou změnu počasí, o vnímání atmosféry v krajině, která bezprostředně souvisí s jeho ještě jen zprostředkovanou impresionistickou metodou, která na něho byla jistě přenesena obdivem k dílu Antonína Chittussiho, zprostředkovatele barbizonských myšlenek a nechtěně snad i impresionistických,“ uvádějí v popisu obrazu pořadatelé výstavy. Ta začne v Jízdárně Pražského hradu 6. října a potrvá do 9. ledna příštího roku.
