Dovolená pro většinu z nás představuje především odpočinek – ideálně po fyzické i psychické stránce. U moře ale můžeme – byť nevědomky – posílit i svou imunitu: například už samotným pobytem na sluníčku tělu dodáme pro své zdraví nezbytný vitamin D. Na druhou stranu, právě o dovolené může imunita strádat – ať už v důsledku dlouhých hodin na cestách, střídání teplot, nebo samotným pobytem v cizím prostředí, s nímž si tělo Středoevropana nemusí vědět rady.
O tom, že bychom se měli v první řadě zdravě a vyváženě stravovat, byly popsány tuny papíru. Proto jen ve zkratce: hodně zeleniny, ovoce a luštěnin, naopak méně masa a cukru.
Obecně známý je i příznivý vliv pohybu, nejlépe na čerstvém vzduchu, a samozřejmě otužování, přičemž oboje by mělo být přiměřené: zapsat se na cyklistický maraton, aniž byste kdy předtím sedli na kolo, nebo skákat ze dne na den do ledové horské říčky je nesmysl, pro začátek postačí procházky či sauna. Hlavně při sportu by měl být začátek pozvolný: pokud se například rozhodnete běhat, začněte tzv. indiánským během, kdy střídáte běh s chůzí. „A to ideálně obden,“ radí fyzioterapeutka Kateřina Gálová. „Postupně přidávejte běh a ubírejte chůzi, až budete schopni běžet alespoň 30–45 minut v kuse,“ doplňuje.
Zázraky ale dokáže i „pouhý“ dostatek spánku, ideálně sedmi- až osmihodinový. Vyspávat o dovolené s tím, že dohoníte, co jste za poslední týdny zameškali, a naberete více sil, je pověra – nadbytek spánku může mít stejný efekt jako jeho deficit – zhoršení metabolismu či funkce krevního oběhu.
Vitaminová terapie
Ovoce a zelenina má na správné fungování imunity blahodárný vliv. Vedle obligátního „céčka“ (nejvíc ho obsahuje šípek či černý rybíz, ze zeleniny brokolice a paprika; méně ho je v citrusech či bramborách) stojí za pozornost vitamin E, který je nezbytný pro tvorbu protilátek. Najdete ho například v oříšcích či obilných klíčcích. Ty mimochodem obsahují i měď, bez níž by naše tělo právě vitamin C nedokázalo zpracovat. Mezi další stopové prvky, na něž bychom neměli zapomínat, patří selen a zinek – ideálně opět v jejich přírodní formě.
Kdo však na nemoci dýchacího traktu trpí opakovaně, nemusí se vyhýbat ani umělým preparátům, naopak. V posledních letech se rozvíjí například tzv. systémová enzymoterapie, tedy dlouhodobé podávání jakýchsi urychlovačů biochemických reakcí, jež působí na celý organismus. Tu je vhodné „nasadit“ nejen k posílení imunity, ale například i při problémech s otoky. Mezi nejoblíbenější preparáty tohoto typu patří Wobenzym.
Kdo dá spíše na přírodu a zkušenosti předků, sáhne po bylinkách. Třapatka (Echinacea) sice dochází zaslouženého uznání až v posledních letech, ale o jejích příznivých účincích na imunitu věděli už Aztékové. Naše babičky zase nedaly dopustit na česnek.
Mezi méně známé posilovače imunity patří polyfenoly či aminokyseliny, například tryptofan. Ten najdeme například v luštěninách či avokádu a dokáže regulovat naše emoce, zejména úzkost, jež bývá jedním z nejsilnějších protihráčů v bitvě o naše zdraví. Hovoří se dokonce o jeho antidepresivních účincích. Na naši imunitu příznivě působící polyfenoly pak najdeme nejen v ovoci a zelenině, ale třeba také v kávě, kakau a chmelu. A pak že co je zdravé, není dobré.
