Co v noci na 4. června 1989 nedokázaly v Pekingu tanky, dokončilo v minulých letech pozlátko ekonomického růstu. Čínskému vedení se ale demokratické ambice zcela udusit nepodařilo.
PEKING/PRAHA Disident Čchi Č'-jung, který v roce 1989 při zásahu na pekingském náměstí Tchien-an-men přišel o nohu, vezl dceru jako obvykle do školy za policejního doprovodu. Jako vždy se s ní rozloučil, včera ho ale nenechali z policejního auta vystoupit. „Místo toho do auta přistoupili další dva policisté, zmáčkli mě uprostřed a teď mě vezou z Pekingu pryč. Telefon mi seberou...“ stačil včera Čchi napsat v textové zprávě zpravodaji AFP. Dovolat se disidentovi od té doby nešlo.
A ještě jeden příběh který se váže k událostem z června 1989. Když bylo desáté výročí zásahu proti demokratickému hnutí, bylo náměstí Tchien-an-men několik měsíců uzavřeno, prý kvůli rekonstrukci. Nyní, o dalších deset let později, bylo sice někdejší dějiště protestů pod bedlivým dozorem uniformovaných i tajných policistů, ale přístup na něj znemožněn nebyl. Místo toho se čínské úřady zaměřily na jiná místa možných „diverzních akcí“ – média, internetové servery a diskusní fóra.
Události provázející 20. výročí původně studentského protestního hnutí výmluvně ukázaly, jak se Čína za tu dobu změnila – i nezměnila. Represe trvají, byť se staly relativně mírnějšími a změnily podobu. Stejně tak žijí i demokratické ambice alespoň části Číňanů, i když spíše než masový ráz dostaly lokální charakter. A především se dostavil kýžený efekt ekonomických reforem v podobě rapidního růstu životní úrovně. „Dnešní studenti se spíš zajímají o to, jak získat co nejlepší titul a práci,“ svěřil se agentuře Reuters univerzitní profesor Sia Jie-liang Protest v bílém Sia jako jeden z mála otevřeně vyzývá vládu k odsouzení zásahu na Tchien-an-men. Samozřejmě, že bezúspěšně. Na 20. výročí masakru tedy přišel alespoň s jiným nápadem – navrhl. aby se lidé oblékli do bílého, což je zde považováno za smuteční oblečení. Teprve dnešek ukáže, nakolik jsou Číňané k následování podobných gest přístupní – podobně, jako byli lidé v komunistickém Československu na výročí srpna 1968 vyzýváni, ať nejezdí tramvajemi. Čínský komunistický režim nechtěl nechat nic náhodě a kvůli kulatému výročí zásahu z Tchien-an-men zavedl přísnou informační blokádu. Podle svědectví z Číny byl znemožněn přístup na řadu „citlivých“ internetových stránek od diskusní sítě Twitter přes vyhledávač Bing až po čínskou sekci zpravodajského serveru BBC. Přerušováno bylo i vysílání zahraničních televizí, kdykoliv se objevil pořad o Tchien-an-men. Někteří čínští blogeři ale našli způsob, jak cenzuru alespoň částečně obejít.
Místo o 4. červnu psali o „35. květnu“, případně datum zásahu vypisovali římskými číslicemi.
Dále čtěte „Vzpomínka...“ na str. 13
***
Bilance z Pekingu
Původně studentské protesty přerostly v masové hnutí.
Režim se volání po demokracii vylekal a poslal na pekingské náměstí Tchien-an-men tanky.
Oficiálně bylo zabito 200 lidí, neoficiální odhady hovoří až o tisících mrtvých.
