Oba muži byli označeni za nepřátele boží a rozsudky nad nimi soud vynesl v říjnu. Odvolání obou odsouzenců bylo zamítnuto. Odvolací řízení v případě devíti zbylých osob zatím neskončilo.
Podle teheránské prokuratury se oba dnes oběšení muži Mohammad Alí Rezá Zammaní a Aríš Rahmánípúr pokusili svrhnout vládu islámské republiky. Patřili prý k Íránskému královskému sdružení, což je monarchistická skupina, a také k exilové opoziční skupině Lidoví modžáhedové.
Pofidérní proces: popravený byl zatčen před nepokoji
Podle obhájkyně byl ale devatenáctiletý Rahmánípúr zatčen už dva měsíce před loňskými nepokoji a k účasti na nich se přiznal z donucení, aby ochránil rodinu, která čelila hrozbám. Obhájkyně byla informací o dnešní popravě svého klienta šokována. Příbuzní ani ona prý předem nebyli informováni.
Obhájkyně označila obvinění svého klienta za politické a verdikt soudu za "nezákonný a nespravedlivý". "Poprava vykonaná v takovém chvatu a rychlosti má jen jediné vysvětlení... vláda se snaží zabránit expanzi současného (opozičního) hnutí šířením strachu a protiprávním donucováním," řekla advokátka Nasrín Sotudíová. "Nikdy (Rahmánípúr) neměl právo hájit se svobodně a ani já jsem ho nemohla adekvátně obhajovat," řekla agentuře Reuters.
Zprávy o popravě dvou odsouzených patrně ještě zvýší napětí v Íránu před možnými novými protivládními demonstracemi. Na internetu kolovaly zprávy o opozičním shromáždění v den 31.výročí islámské revoluce, tedy 11. února. Íránské konzervativní úřady daly jasně najevo, že nebudou tolerovat žádné "výtržnosti".
Další proces s odpůrci bude v sobotu
Íránský hlavní prokurátor Džafarí Dolatabádí navíc oznámil, že v sobotu bude postavena před soud další skupina osob zadržených při povolebních protestech. Tento soud podle něj odhalí roli "levičáků, baháistů a lidí řízených cizíma rukama" v povolebních nepokojích. Počet členů této skupiny Dolatabádí neuvedl.
Část Íránců nesouhlasí s výsledkem prezidentských voleb, v nichž loni v červnu obhájil svůj mandát Mahmúd Ahmadínežád. Stoupenci jeho soupeřů tvrdili, že výsledky byly zfalšovány, a vydali se do ulic. Protesty, které pokračovaly až do prosince, si podle opozičních zdrojů vyžádaly osm desítek mrtvých, podle vlády polovinu. Souzeno je přes 100 lidí. Je to největší opoziční hnutí proti vládě od islámské revoluce z roku 1979.
Jeden z neúspěšných kandidátů v červnových volbách Mahdí Karrúbí tento týden řekl, že stále trvá na tom, že Ahmadínežád zvítězil díky podvodům, ale za prezidenta ho prý uznává. V rozhovoru, který dnes zveřejnil list Financial Times, ale předpověděl, že Ahmadínežád bude muset odstoupit před ukončením čtyřletého mandátu. Donutí ho k tomu prý horšící se ekonomická situace a také rostoucí opoziční hnutí. "S ohledem na politické a ekonomické problémy a také na problematickou Ahmadínežádovu zahraniční politiku si myslím, že Ahmadínežád mandát nedokončí," řekl.
Karrúbímu je 72 let a ve volbách skončil čtvrtý. Podle něj Ahmadínežád svou politikou Íránce natolik oslabil, že už nejsou schopni čelit rostoucí nezaměstnanosti a inflaci. Docílil tím také spojení intelektuálů s významnými duchovními a ti budou povzbuzovat umírněné íránské kruhy ke spolupráci a řešení současné krize. Tím může být odvolání Ahmadínežáda z úřadu, omezení jeho pravomocí nebo výměna ministrů.
