Včera oficiální tisková agentura zveřejnila zprávu, že ve vězení skončí i Mohsen Amínzadeh, bývalý náměstek íránského ministra zahraničí, který si má za zradu odsedět celkem šest let. Jeho právník už oznámil, že se proti rozsudku odvolá, moc velkou šanci na úspěch si ale nedává ani on sám.
O tom, jak nekompromisně funguje mašinérie íránských soudů (tak zvaných revolučních tribunálů), když jde o politiku, svědčí vyprávění právničky Nasrín Sotúdehové, které včera otiskl deník The Los Angeles Times.
Spěch s popravou
Její klient, teprve dvacetiletý Araš Rahmanipúr, skončil v lednu na popravišti. Podle soudu se prokázalo, že byl členem zakázaného monarchistického hnutí, jehož cílem je svrhnout vládnoucí režim. Společně s ním bylo koncem ledna odsouzeno a popraveno ještě dalších devět lidí. Pozorovatelé se shodují, že šlo o jasnou výstrahu – na tento týden totiž připadají oslavy 31. výročí islámské revoluce a režim si nepřeje, aby je narušily demonstrace a protesty.
Podle Sotúdehové bylo celé přelíčení fraška. Se svým klientem strávila všeho všudy jen čtvrt hodiny a k soudu ji nakonec nepustili. Když se přesto pokusila do soudní síně vstoupit, pohrozili jí zatčením. A když o tom všem promluvila veřejně jako o "hrubém justičním omylu", dočkala se odpojení mobilního telefonu. "Navzdory opakovaným varováním bohužel dál udržujete kontakt s kontrarevolučními médii. Váš telefon bude v příštích dvou měsících odpojen ze sítě," přišlo jí prý textovou zprávou.
"My advokáti bojující za lidská práva jsme pod tak velkým tlakem a tolik omezováni," líčila situaci Sotúdehová. "Smyčka kolem nás se neustále stahuje, napadají nás a vyhrožují nám. Z čeho mě ale doopravdy zachvacuje beznaděj, je fakt, že naše pokusy pomoct jsou od začátku marné."
Její klient Rahmanipúr byl zatčen loni v dubnu, týdny před tím, než se uskutečnily volby a než do ulic vyšli první demonstranti. Přesto byl souzen v rámci hromadných procesů s opozicí. A odsouzen k smrti – soud z něj udělal mohareba, což je označení pro člověka, který si dovolil pozvednout zbraň proti Bohu.
Sotúdehová nesměla být přítomna jedinému dni přelíčení, včetně toho, kdy se měl prakticky v přímém přenosu přiznat k tomu, že je členem už zmiňovaného zakázaného militantního hnutí. Přestože by na to jako advokátka měla mít právo, neměla šanci zkoumat důkazy viny svého klienta. Obvinění bylo podle ní založeno na vynuceném doznání klienta, který se přiznal k tomu, že se před několika lety pokusil sestrojit výbušninu. Při krátké schůzce ve vězení loni v říjnu jí Rahmanipúr vylíčil, že se k výbušnině doznal poté, co před něho vyšetřovatelé posadili jeho těhotnou sestru. Jestli prý nechce, aby ve vězení skončila i ona, musí se přiznat ke všemu.
Rahmanipúr podepsal, co chtěli, ale co následovalo, jej psychicky zničilo. Žaloba jej totiž označila za mohareba, což se trestá smrtí. Vyšetřovatel prý při tom mluvil jen o "pár letech ve vězení". Bezprostředně poté, co verdikt potvrdil odvolací soud, byl Rahmanipúr popraven. Odehrálo se to tak rychle, že už se ani nestačil sejít se svými rodiči.
O tom, jak nekompromisně funguje mašinérie íránských soudů (tak zvaných revolučních tribunálů), když jde o politiku, svědčí vyprávění právničky Nasrín Sotúdehové, které včera otiskl deník The Los Angeles Times.
Spěch s popravou
Její klient, teprve dvacetiletý Araš Rahmanipúr, skončil v lednu na popravišti. Podle soudu se prokázalo, že byl členem zakázaného monarchistického hnutí, jehož cílem je svrhnout vládnoucí režim. Společně s ním bylo koncem ledna odsouzeno a popraveno ještě dalších devět lidí. Pozorovatelé se shodují, že šlo o jasnou výstrahu – na tento týden totiž připadají oslavy 31. výročí islámské revoluce a režim si nepřeje, aby je narušily demonstrace a protesty.
Podle Sotúdehové bylo celé přelíčení fraška. Se svým klientem strávila všeho všudy jen čtvrt hodiny a k soudu ji nakonec nepustili. Když se přesto pokusila do soudní síně vstoupit, pohrozili jí zatčením. A když o tom všem promluvila veřejně jako o "hrubém justičním omylu", dočkala se odpojení mobilního telefonu. "Navzdory opakovaným varováním bohužel dál udržujete kontakt s kontrarevolučními médii. Váš telefon bude v příštích dvou měsících odpojen ze sítě," přišlo jí prý textovou zprávou.
"My advokáti bojující za lidská práva jsme pod tak velkým tlakem a tolik omezováni," líčila situaci Sotúdehová. "Smyčka kolem nás se neustále stahuje, napadají nás a vyhrožují nám. Z čeho mě ale doopravdy zachvacuje beznaděj, je fakt, že naše pokusy pomoct jsou od začátku marné."
Její klient Rahmanipúr byl zatčen loni v dubnu, týdny před tím, než se uskutečnily volby a než do ulic vyšli první demonstranti. Přesto byl souzen v rámci hromadných procesů s opozicí. A odsouzen k smrti – soud z něj udělal mohareba, což je označení pro člověka, který si dovolil pozvednout zbraň proti Bohu.
Sotúdehová nesměla být přítomna jedinému dni přelíčení, včetně toho, kdy se měl prakticky v přímém přenosu přiznat k tomu, že je členem už zmiňovaného zakázaného militantního hnutí. Přestože by na to jako advokátka měla mít právo, neměla šanci zkoumat důkazy viny svého klienta. Obvinění bylo podle ní založeno na vynuceném doznání klienta, který se přiznal k tomu, že se před několika lety pokusil sestrojit výbušninu. Při krátké schůzce ve vězení loni v říjnu jí Rahmanipúr vylíčil, že se k výbušnině doznal poté, co před něho vyšetřovatelé posadili jeho těhotnou sestru. Jestli prý nechce, aby ve vězení skončila i ona, musí se přiznat ke všemu.
Rahmanipúr podepsal, co chtěli, ale co následovalo, jej psychicky zničilo. Žaloba jej totiž označila za mohareba, což se trestá smrtí. Vyšetřovatel prý při tom mluvil jen o "pár letech ve vězení". Bezprostředně poté, co verdikt potvrdil odvolací soud, byl Rahmanipúr popraven. Odehrálo se to tak rychle, že už se ani nestačil sejít se svými rodiči.
