Irské 'extrabuřty' dráždí před summitem EU Brity

Summit unie ve čtvrtek a v pátek schválí záruky pro Iry, které reagují na jejich obavy z dopadu smlouvy. Mezi zeměmi panuje o obsahu záruk shoda – rozcházejí se „jen“ v otázce jejich právního zařazení.

Celkem sedm stran textu nepřináší nic nového; v zásadě jen

Klaus: Záruky pro Iry by v ČR měl schválit parlament Podle prezidenta Václava Klause vyžaduje dokument o zárukách Evropské unie pro Irsko, který má projednat nadcházející summit EU, souhlas českého parlamentu. Prezident to napsal v dopisu předsedovi vlády Janu Fischerovi, jenž bude summit řídit. Text dopisu uveřejnil dnes Klaus na svém webu www.klaus.cz.

opakuje, co je známé, anebo co si Irové už v minulosti zajistili. Záruky, jejichž pracovní verzi mají LN k dispozici, tak například říkají, že Lisabon nijak neovlivní právo na život, jak je zaručeno irskou ústavou. Jde o reakci na domnění části irských voličů hlasujících loni v referendu „ne,“ že s přijetím smlouvy bude Irsko nucené povolit interrupce. Další uklidnění se týká daní, vojenské neutrality a sociálních práv dělníků (viz tabulka).

Slovíčkaření s Brity
Drtivá většina států je s nimi srozuměná, výhrady k textu má jen britská vláda. Gordon Brown oslabený historickou porážkou labouristů v evropských a regionálních volbách před týdnem se bojí, že irských „extrabuřtů“ využije domácí opozice a bude chtít něco podobného.

S Brity proto české předsednictví a Irové v úterý „slovíčkařili“ nad

Záruky pro Iry oddíl A) Právo na život, rodinu a vzdělání - říká, že nic v unijní Chartě základních svobod neovlivní ochranu života, rodiny a vzdělání zaručeného irskou ústavou oddíl B) Daně - říká, že nic v Lisabonské smlouvě nemění už existující kompetence unie v oblasti daní oddíl C) Bezpečnost a obrana - říká, že Lisabon nijak nezasahuje do irské neutrality; bude jen na Irsku, zda se přidá k vojenské pomoci jinému státu unie Prohlášení o právech pracujících  - říká, že Lisabonská smlouva usiluje o sociální spravedlnost a ochranu lidí a neomezuje pravomoci členských států v této oblasti

textem záruk. Mnohem závažnější je otázka právního statutu záruk. Členské státy se rozcházejí v názoru na požadavek Irů, aby se z nich stal dodatečný protokol k Lisabonu. Byl by součástí práva unie, tím pádem by obsah záruk učinil vymahatelným před soudem, a lze jen schválit samostatně.

Většina zemí s tím nemá problém, euroskeptičtější mezi nimi v čele s Británií ale ano – jejich vlády se obávají, že schválení právně závazného dodatku k Lisabonu zvedne tlak na domácí půdě k nové ratifikaci celé smlouvy. Británie by daleko radši místo protokolu viděla závazné rozhodnutí lídrů unie. To ale není součástí primárního práva, na kterém Irové trvají.

Podpora Lisabonu v Irsku roste
„Právní forma záruk je stále předmětem diskuse,“ sdělil včera zdroj z českého předsednictví a naznačil, že konečné slovo padne pravděpodobně až na summitu. „Zda to bude protokol, to je na debatu hlav států a vlád,“ dodal. Irský ministr zahraničí Micheál Martin je nicméně „téměř přesvědčen,“ že věc dopadne v irský prospěch.

Podívejte se na anglický originál záruk pro Iry 

Mezi irskými voliči vzrostl za poslední měsíce poměr těch, kteří jsou ochotní napodruhé text schválit. Podle květnového průzkumu agentury TNS pro deník The Irish Times by nyní 52 % Irů hlasovalo pro Lisabon. Loni v červnu jej naopak 53 % voličů zamítlo, pro bylo 46 procent. Důvod proměny názoru se vysvětluje hlavně dopadem ekonomické krize a strachem obyvatel, aby nezůstali v Evropě izolováni.