Podle mluvčího rakouského ministerstva zahraničí Martina Weisse se k únosu zahraničních pracovníků ropného pole ve střední Libyi zatím žádná organizace nepřihlásila. Neexistuje prý tedy ani žádný požadavek na výkupné.
Osud Čecha? Žádný posun
Po Čechovi uneseném v Libyi pátrá Interpol |
Nové informace k případu nemá podle mluvčí ministerstva zahraničí Michaely Lagronové ani Česko. „V našem případě není žádný posun. Žádnou novou informaci nemáme. Kdybychom jakoukoli informaci měli, tak bychom ji zveřejnili,“ řekla ČTK.
Jako první o požadovaném výkupném za Rakušana informovala podle deníku Kronen Zeitung srbská média. Rakouská tajná služba údajně požádala své srbské kolegy, aby se pokusili s únosci navázat spojení. Srbská rozvědka přitom údajně uspěla především díky dobrým kontaktům v Libyi z dob existence bývalé Jugoslávie. Dalším důvodem oslovení Bělehradu je podle rakouského listu také srbský původ zmizelého rakouského občana.
Skupinu zaměstnanců rakouské společnosti VAOS (Value Added Oilfield Services), jež se zabývá zajišťováním zázemí ropnému sektoru v Libyi, unesli zatím neznámí ozbrojenci 6. března. Na týž den plánovala firma údajně kvůli zhoršující se bezpečnostní situaci jejich evakuaci.Už dříve rakouští a filipínští diplomaté uvedli, že únos provedli radikálové z libyjské odnože organizace Islámský stát. Také Česko tuto verzi považuje za nejpravděpodobnější.
Snaha českých diplomatů
V oblasti se nyní nachází dva pracovníci českého ministerstva zahraničí, kteří se podílí na získávání informací o uneseném českém občanovi. Český zástupce je i v rakouském krizovém štábu.
‚Bojím se, že pro Libyi je už pozdě. Chybovala ona sama i Západ‘ |
Libye je schopná v době stability produkovat denně 1,6 milionu barelů suroviny, její nynější produkce je podle odhadů něco přes 200 000 barelů.
Většina zemí už loni zavřela své ambasády v Tripolisu a evakuovala personál. Z Libye odchází stále víc cizinců, jen Egypťanů zemi opustilo přes 10 000.
Chaos v zemi panuje od roku 2011, kdy během takzvaného arabského jara padl režim dlouholetého diktátora Muammara Kaddáfího. Následně se moci v zemi chopily různé milice s nejasnou loajalitou. Nepřehledná situace přispěla také k posílení radikálních islamistů, kteří se později přihlásili k organizaci Islámský stát.
