Vyplývá to z v pondělí zveřejněného průzkumu londýnského výzkumného centra, které se opírá o svědectví 58 lidí, jež IS opustili od loňského roku.
Podle Petera Neumanna, ředitele Mezinárodního centra pro studium radikalizace a politického násilí a autora studie, kterého oslovila agentura AP, toto zjištění rozbíjí obraz jednoty a odhodlání, který se o sobě snaží IS vykreslovat.
Jen „malý zlomek“
Francie zahájí nálety proti Islámskému státu. Hollande: Jsou nezbytné |
Odpadlíci, kteří se svěřili se svými názory, představují podle Neumanna jen „malý zlomek“ rostoucího počtu bojovníků, kteří se obrátili proti IS. Velká medializace těchto svědectví „by mohla odradit budoucí rekruty od vstupu do radikální skupiny, která ovládla velkou část území v Sýrii a v Iráku, a stala se všeobecně známou masovými vraždami, únosy a stínáním hlav“.
Podle průzkumu jsou přeběhlíci také zklamáni tím, že život pod IS je příliš tvrdý a že se organizace dopouští zločinů proti jiným sunnitským muslimům. Utečenci si stěžují, že IS má dokonce větší zájem na tom, než než na boji proti vládě syrského prezidenta Bašára Asada.
I když organizace v červnu 2014 oficiálně vyhlásila vytvoření chalífátu, tedy státu, který se řídí islámským právem, někteří odpadlíci IS obviňují z toho, že je zkorumpovaná nebo neislámská.
Někteří z bývalých bojovníků si rovněž stěžují na to, že byli obětí rasismu nebo že jejich zkušenosti s IS nesplnily jejich očekávání o hrdinských činech. Dalším vadilo, že se jim nedostalo slíbených aut a jiných luxusních předmětů, případně že zahraniční bojovníci jsou využíváni jako „potrava pro děla“.
