‚Dojde k velkým změnám‘. Islandští Piráti míří do parlamentu a možná i vlády

Ať už ale Piráti obsadí první nebo druhé místo, je jasné, že dosáhnou historického úspěchu mezi hnutími podobného rázu, která vznikala v posledních letech po celé Evropě. Islandští propagátoři svobodného kyberprostoru se mohou se stát členy vládní koalice.

K dalším odhadům se ale v zemi nikdo nemá, situace je těžko čitelná. „Nejnovější průzkum víc otázek pokládá, než aby na ně odpovídal. Jisté je ale jedno: dojde k velkým změnám,” píše hlavní editor zpráv Reykjavík Grapevine Paul Fontaine tři dny před volbami.

„Nyní je obzvlášť těžké něco předvídat. Pokud volby dopadnou podobně jako poslední předvolební průzkumy, bude tvorba vládnoucí koalice napínavá,“ řekla serveru Lidovky.cz doktorandka politických věd z Islandské Univerzity Eva H Önnudóttir, která se zaměřuje zejména na politické systémy severských států.

Islandská alergie na vícečlenné koalice

Fontaine dodává, že se volební situace na Islandu od roku 2008 neustále proměňuje. „Do klání o parlamentní křesla vstupuje stále více stran. V letech před ekonomickou krizí byli voliči zvyklí na výběr z pěti až sedmi uskupení. Nyní jich kandiduje dvanáct,“ říká Fontaine s dodatkem, že islandská alergie na tří a vícečlenné koalice situaci tak dost komplikuje.

Islandská společnost po dalším politickém zemětřesení, kterým bylo odhalení zapojení již bývalého premiéra Sigmundura Davída do kauzy Panama Papers, volá po něčem novém. Ukazuje to nejen silná podpora Pirátů, ale ještě zbrusu nové Strany Obnovy, která účast ve volbách potvrdila teprve letos v lednu. Další z novějších stran, Světlá budoucnost, si v průzkumech udržuje svých stabilních 8%. Na Islandu se tak odehraje napjatý souboj mezi zavedenými a novými stranami.

Jak vypadá spot, který na Islandu překvapil? Zelení se v něm vyslovují k podpoře kultury. Zjevně i té alternativnější...

Klání bez ostrých slov

I když půjde o hodně, seveřané se k nadávkám a politickým faulům s největší pravděpodobností vyhnou. „Island je příliš malý na to, aby se tu odehrávaly agresivní boje. Málokdo tu má celoživotního nepřítele. Lidé jsou opatrní a nechtějí nikoho urazit až příliš. Nikdy totiž neví, kdy s dotyčným přijdou do kontaktu,“ upozorňuje na specifikum státu o 330 tisících obyvatelích Američan Fontaine, který už na Island trvale přesídlil a pro ostatní přistěhovalce píše většinu zpravodajského obsahu anglicky psaného listu The Reykjavík Grapevine.

Strmý propad Sociální demokracie

A co dál je na nadcházejících volbách zajímavé? “Dvě nové strany se těší velice silné podpoře. Naopak zavedená a dříve velice silná Sociální demokracie pokračuje ve strmém propadu,” dodala Önnudóttir na diskusi o volbách na půdě Islandské Univerzity.

Premiér byl od začátku populistický pokrytec, vysvětluje protesty islandský umělec

Strana nezávislosti a Sociální demokracie oslabují a jejich hlasy sbírají nová uskupení. Větší propad zaznamenává Sociální demokracie, jasné vysvětlení pro to politoložka Önnusdóttir však nemá. „Můžeme jen spekulovat. Do jisté míry by v tom mohl hrát roli fakt, ze byli sociální demokraté ve vládě, když došlo ke krizi v roce 2008. Stranu možná oslabuje i to, že dnes silní Piráti, ač jsou těžko zařaditelní, sami sebe vidí spíše jako středolevé uskupení, takže přebírá spíše voliče právě od Sociální demokracie, než od Strany Nezávislosti,“ říká politoložka.