Izraelská centrální banka tím zřejmě odstartovala proces zvyšování úrokových sazeb i v dalších zemích, kde se už oživení začalo projevovat. Mezi ně patří například centrální banky Indie, Jižní Koreje, Norska, Rakouska nebo České republiky. Izrael se přitom potýká s trendem, který by mohl hospodářské oživení země naopak podvázat. Národní měna šekel totiž už nějaký čas posiluje, což zvýšení úrokových sazeb může jen podpořit.
„Před několika týdny banka významně intervenovala proti šekelu a zvýšením úrokových sazeb se teď dostala do konfliktu zájmů,“ tvrdí měnový analytik Win Thin ze společnosti Brown Harriman and Co.
Dražší šekel je pro izraelskou ekonomiku nebezpečný, neboť polovina hrubého domácího produktu této země pochází z vývozu. Mezi největší vývozce patří například farmaceutická společnost Teva Pharmaceutical Industries či zbrojovka Elbit Systems.
A tak izraelská centrální banka v poslední době za národní měnu nakupovala dolary, aby hodnotu šekelu oslabila. Fischer tímto způsobem od loňského března nastřádal 52 miliard dolarů v devizových rezervách. Jenom tento týden nakoupila banka podle analytiků desítky milionů dolarů. V tom však Fischer vidí logiku svého počínání. Úroky zvýšil, aby potlačil inflaci, a exportérům pomáhá nákupem dolarů.
Už koncem července přitom Fischer prodeje šekelu zastavil. Do té doby banka denně nakoupila zhruba sto milionů dolarů. Doprovodil to prohlášením, že bude dolary nakupovat jen v mimořádných případech. Za událost takového typu evidentně izraelská centrální banka považuje i pondělní zvýšení úrokových sazeb.
Jenže ekonomové upozorňují, že zdražování peněz v kombinaci s nákupem dolarů je neudržitelná měnová politika. Tevfik Aksoy z londýnské pobočky Morgan Stanley například říká, že Fischer bude muset nějakou dobu udržet sazby na stabilní úrovni a nechat šekelu volný prostor k posílení směnného kurzu. Přitom bude doufat, že se poptávka po izraelském zboží zvedne natolik, aby silnější šekel vývozce nepoškodil.
Vývozci si stěžují pořád V letošním druhém čtvrtletí přitom izraelská ekonomika v meziročním srovnání rostla o jedno procento a export se meziročně zvýšil dokonce o 5,8 procenta. Inflace však v červnu dosáhla úrovně 3,6 procenta a v červenci 3,5 procenta. To je o půl procentního bodu výše, než je horní hranice inflačního cíle stanoveného bankou pro letošní rok.
Vývozcům se zvýšení úrokových sazeb samozřejmě nelíbí, protože mají ze silného dolaru strach. „Rozhodnutí centrální banky zvednout jako první úrokové sazby je pro Izrael velmi nebezpečné. Urychlí to posilování šekelu a omezí exportní možnosti izraelských firem,“ prohlásil Ori Jehuda, který šéfuje Sdružení izraelských výrobců a sám vede strojírenskou firmu Frutarom Industries.
Analytici na to však mají jednoduchou odpověď, kterou shrnul analytik Koon Chow z Barclay Capitals v Londýně. „Exportéři si vždycky stěžují na směnný kurz. Prostě jsou takoví.“
