PRAHA Kdyby se hlasovalo o sportovci desetiletí už v minulé dekádě, možná by Jaromír Jágr vůbec nevyhrál. Ne tak ani kvůli jiné konkurenci, nýbrž pro své postavení v očích české veřejnosti.
Slavný hokejista, vítěz skončené ankety LN, je ale už jiný než dříve. O něco starší, moudřejší... - a přitom stále ve špičkové formě. Dokázal to dvěma vstřelenými góly za Omsk při včerejším vítězství nad Astanou. Jágr si umí získat pozornost i vlastním stylem humoru. Lidé ho zkrátka milují. A důvodů je k tomu dost.
Baví parádními kousky. Tak ať je to klidně omílaná fráze, jenže kdo ji zpochybní? Jágr - ač je mu už 38 let - je stále panem Hokejistou, třebaže si ze sebe i rád udělá legraci: „Já? Vždyť mě už každý dojede.“ Možná ztratil na rychlosti, ale jeho síla, kličky, střela švihem nebo herní přehled - to je dokonalost sama. Proslavil svou zemi. Asi nejvíc ze všech českých sportovců. Vždyť Jágr vzbudí debatu, kdekoli jen znají hokej. Že hraje nějaký čas v Rusku? V NHL se o něm mluví pořád. A když v únoru dorazil na hry do Vancouveru, tisk i fanoušci se mohli zbláznit. „Legenda žije!“ přivítali ho nápisem Kanaďané. Však je v NHL nejlepším Evropanem v historii. Vyhrál olympiádu, dva tituly mistrů světa a dvakrát Stanley Cup. Je dětským idolem. Což se vším souvisí už od startu jeho hvězdné kariéry - téměř 20 let nepadá z úst malých ratolestí častější jméno než Jágr. Tahle hvězda, symbol hokejového úspěchu, ale i pořádné dřiny a píle, zůstává stálou inspirací pro nové a nové generace. „I pro mě býval vzorem,“ přiznal například David Krejčí, forvard hrající v NHL. Dýchá pro Česko. V tomto směru se změnil výrazně. Reprezentace pro něj dřív nebyla vždy prioritou automaticky. Před lety mu třeba nedělalo problém národní výběr odmítnout. Dnes? „Pokud budu zdravý, pojedu,“ říká Jágr odhodlaně už tři roky před každým světovým šampionátem. Kdepak, tohle se nezapomíná. Už není děcko. Dospěl. Zmoudřel. Jágr dnes a Jágr před 10 lety - to je, panečku, proměna. „Ale měla postupný vývoj,“ tvrdí Marian Jelínek, hráčův někdejší osobní trenér. Dříve Jágr občas dráždil neuvážlivostí, dětinským projevem či maminčinou péčí. Dnes je jakýmsi filozofem, jehož slovo nese váhu.
Stále srší vtipem. Jeho smysl pro humor je nesmrtelný, také ho kdykoliv spatříte se smát - ten široký úsměv se snadno vryje do paměti. „Přinesli jste mi dárečky? Až mi je přinesete, můžeme se bavit,“ říkal třeba letos ve Vancouveru, když ho v den narozenin žádali zámořští novináři o rozhovor. Ne, s ním se nenudíte. Se stoprocentní jistotou vždy pronese něco, co stojí opravdu za to. Umí mluvit na rovinu. Neschovává se za oposlouchané fráze. Svou upřímností vzbudil poprask například letos na šampionátu v Německu, kdy po prohře s Nory prohlásil: „Mladí by Reichelovi a spol. měli líbat pr...!“ Tým se probudil a vyrazil za zlatem. Jágr by klidně sám mohl vést i revoluci.
Míjí ho skandály. Jágr se na rozdíl od jiných sportovců úspěšně vyhýbá výraznému průšvihu. Pomineteli slabost pro hraní v kasinu -což jsou mimochodem jen a jen jeho prohrané peníze - nenajdete na něj nic. A on si pak může střílet z bulváru: „Ne že mě budete zase do noci sledovat!“ Nosí na dresu vzpomínku. Mladší generaci to už možná mnoho neřekne, ta starší však na tohle téma zůstává citlivá dodnes. Jágr na zádech nosí číslo 68, které Čechům připomíná rok sovětské okupace. Sám hráč ho má ještě z jednoho důvodu: „Na památku svého dědečka.“ Ten mu totiž v průběhu invaze zemřel.
Hraje i přes bolest. Možná si stěžuje na bolest víc než ostatní, možná vyžaduje daleko větší péči... Na druhou stranu umí hrát přes bolest. Jágr je logicky terčem soupeřů a někdy to odnáší až moc. Ale ve Vídni 2005 (zlomený malíček), v Turíně o rok později (zašité obočí) či letos ve Vancouveru (pohmožděný krk) se pokaždé oklepal. A válel dál.
***
SPORTOVEC DESETILETÍ Anketa LN a serveru lidovky.cz 1. Jaromír Jágr 2. Martina Sáblíková 3. Roman Šebrle Velký rozhovor s vítězem ankety čtěte již v zítřejších Lidových novinách Kompletní výsledky čtěte na str. 20
ANKETA LN: KOHO POVAŽUJETE ZA ČESKÉHO SPORTOVCE DESETILETÍ?
Jaromíra Jágra Milan Nový, hokejová legenda: „Jarda je jednoznačně nejlepší hokejista v naší historii, světová legenda. Hraje výborně už víc než jen deset let. Martinu Sáblíkovou Otakar Černý, šéf sportu na ČT: „Nejen kvůli řadě medailí a úspěchů, ale především kvůli cestě, kterou jich dosáhla. Skromně, pečlivě, důsledně!“ Martin Doktor, dvojnásobný olympijský vítěz v kanoistice: „Veliký sportovní talent z poslední doby, za kterým je vidět tvrdá práce. Navíc ve sportu, který u nás nikdy žádnou velkou tradici neměl. O to víc bylo určitě těžké se v něm prosadit.“
Pavel Ploc, bývalý skokan na lyžích, dnes poslanec: „Martina dokázala, že šampionka může být vychována také v skromných tréninkových podmínkách.“ Romana Šebrleho Antonín Panenka, bývalý fotbalový reprezentant, mistr Evropy 1976: „Roman Šebrle je podle mě přede všemi, protože desetiboj považuju za nejnáročnější a nejkomplexnější disciplínu. Musel toho zvládnout daleko víc.“ Pavla Nedvěda Petr Souček, šéfredaktor Radiožurnálu: „Váhám mezi Pavlem Nedvědem a Romanem Šebrlem, kteří podle mého názoru měli skvělé celé desetiletí. Ale rozhodl bych se asi pro Nedvěda, protože fotbal hraje nejvíc lidí a on v něm patřil mezi nejlepší na světě.“ Josefa Váňu Lukáš Pollert, olympijský vítěz ve vodním slalomu: „Vybral jsem ho, protože má hezký vztah ke koním. Škoda, že v desítce nejlepších chybí vynikající sportovci z paralympiády.“ David Ondříček, filmový režisér: „Od malička jezdím na Velkou pardubickou, takže jsem trochu neobjektivní. Co se podařilo tomuhle chlapíkovi, je výkon hodný sportovce desetiletí.“ Kateřinu Neumannovou Ludmila Formanová, mistryně světa v běhu na 800 metrů: „Sportovní úspěchy Katky nepotřebují komentář, o její výjimečnosti svědčí momentální stav našeho ženského běžeckého lyžování.“ Lukáše Bauera František Dvořák, místopředseda ČOV: „Lukáš je dominantní osobou a oporou českého běhu na lyžích. Má stálou výkonnost jako jednotlivec, nezištně pracuje i pro tým.“ Barboru Špotákovou Ondřej Liška, bývalý ministr školství: „Protože je nejen skvělá atletka, ale i člověk se silnými občanskými postoji, které se nebojí říct.“ Vybrali více jmen Robert Změlík, olympijský vítěz v desetiboji: „Pro mě je favoritem Jaromír Jágr především tím, že ze špičkového hokejisty vyrostl i špičkový sportovec, který uměl ukázat srdce. Hned na druhé místo bych zařadit Romana Šebrleho a nehraje roli, že jsem také desetibojař. Nikdo jiný nepředstavoval v této dekádě po dobu sedmi let větší jistotu v zisku medaile ze světových soutěží než právě Roman.“ Josef Dobeš, ministr školství: „Jan Železný je pro mě jeden z nejlepších světových atletů posledních dvaceti let. Jaromír Jágr zase nejen skvělý hokejista, ale roste z něho i velká osobnost a fascinující je jeho houževnatost, s jakou přistupuje ke sportu. Na Martině Sáblíkové si cením, že je nejlepší na světě ve sportu, pro který máme minimální podmínky.“
