Dá se předpokládat, že většina lidí o generálu Keanovi nikdy neslyšela. Je to škoda, protože on byl tím, kdo stál za „revolucí generálů“, která se ve Spojených státech odehrála mezi lety 2005-2007 a která vyvrcholila nástupem nových lidí na klíčové posty v Iráku.
Zatímco Keana asi nikdo moc nezná, jména jako generál David Petraeus či generál Raymond Odierno jsou známější. Ale byl to Keane, který spolu s dalšími generály (vesměs v důchodu) začal kritizovat vedení války v Iráku, shromažďovat kolem sebe podobně smýšlející lidi v aktivní službě, aby se jim nakonec dostalo sluchu jak v Pentagonu, tak hlavně v Bílém domě.
Důsledkem „revoluce generálů“ a činnosti neoficiálního „výboru plukovníků“, který fungoval uvnitř Pentagonu a v roce 2006 začal přicházet s kritickými analýzami o tehdejší strategii, bylo „surge“, tedy navýšení počtu sil v Iráku, a jejich využití dle zásad „protipovstaleckého konceptu“ (counterinsurgency, COIN). Základem tohoto „nepřímého“ konceptu je ochrana obyvatelstva a zajištění rozvoje. Nikoli tedy nahánění povstalců, protože ti bez podpory obyvatelstva nemohou operovat.
Většina z vysokých důstojníků, kteří za změnou strategie stáli, má doktoráty z prestižních civilních univerzit v oborech jako antropologie, historie či politologie. Součástí změny přístupu byla snaha o větší porozumění tradičním sociálním strukturám. Do procesu byli zapojeni i civilisté jako britská pacifistka a aktivistka Emma Sky, kteří přicházeli s novými přístupy a větším porozuměním situaci.
The Gamble Thomase Rickse, reportéra listu The Washington Post, se nejenom skvěle čte, ale přináší řadu detailů, které by měly sloužit jako učebnice pro vojáky a jejich civilní velení. Dala by se rozdělit na tři části: jak se dokázala prosadit skupinka „disidentů“, na aplikaci „surge“ v Iráku a nakonec na částečný úspěch nové strategie.
Zatímco z hlediska bezpečnostního se dá podle Rickse „surge“ považovat za úspěch, politicky se Irák neposunul nikam dál. Surge otevřelo okno, které měli využít iráčtí politici k usmíření a vybudování nového Iráku, v němž budou mít místo šíité, sunnité i Kurdové. Tato šance byla promarněna. Je tedy možné, že Irák má stále před sebou temnou budoucnost. Ale o tom si rozhodnou Iráčané sami.
LITERATURA FAKTU ČESKY NEVYŠLO The Gamble Thomas E. Ricks Vydalo nakladatelství Allen Lane, London 2009. 394 strany.