Petice Několik vět, od jejíhož uveřejnění uplyne příští týden 20 let, měla velký úspěch zejména v divadelních kruzích. Není proto divu, že vyšetřovatelé Státní bezpečnosti, kteří na věci začali pracovat na konci července -dříve jim to stranické vedení nepovolilo -, začali vyslýchat také známé herce. Jejich výpovědi, které se zachovaly v archivu, ukazují, jak vodili StB za nos.
Výslechy byly zaměřeny především na odhalení organizátorů petice a sběračů podpisů. Výpovědi čtrnácti vyslýchaných herců se dají shrnout do věty: petici jsem našel v divadelním baru na stole, podepsal jsem ji, protože jsem s ní souhlasil, kdo je autorem, nevím a to, kdo ji z divadla odnesl, také ne.
Většina herců při výslechu zopakovala, že s peticí souhlasí, a mnozí, jako Jan Hrušínský, přidali, že „požadavky uvedené ve výzvě jsou v souladu s přestavbou v socialistických zemích“. Na otázku vyšetřovatele, co je nejdůležitějším úkolem přestavby v současné době, pak Hrušínský odpověděl, „aby se s tou přestavbou vůbec začalo“.
Někteří se od petice mírně distancovali, např. Jiří Kodet uvedl, že se mu příliš nezamlouvala její stylizace. „Je pravdou, že jsem plně nerozuměl všem požadavkům tam uvedeným, lépe řečeno, nepochopil jsem jejich smysl,“ prohlásil zase Jan Čenský.
Vyšetřovatelé se většinou marně snažili zapříst s vyslýchanými ideologický rozhovor, např. o Svobodné Evropě. „K čemu slouží stanice Svobodná Evropa, to nevím, vím jenom, že existuje,“ odpálkoval je Rudolf Hrušínský ml.
Jediný herec, od kterého slyšela StB nějaké jméno, byl Václav Kopta, který na otázku, kdo je autorem výzvy, dal tuto vskutku šalamounskou odpověď: „To nevím, ale v kuloárech se tvrdí, že je to V. Havel, na druhé straně se tvrdí, že je to nesmysl.“ Kromě čtrnácti herců byly k výslechu předvolány i další osoby z uměleckých kruhů. Také zpěvačka Hana Zagorová, jejíž podpis byl jedním z trumfů tehdejší opozice. Pracovníkům StB řekla, že k petici se dostala po představení divadla Sklep na Dobešce. „Po skončení představení kolem 22. hodiny, když jsem se v zákulisí převlékala, mě oslovili dva mladí muži a říkali, že mají k podpisu petici, která se týká ekologie a náboženství a soukromého podnikání, a říkali mi, mám-li chuť ji podepsat.“ Obličeje oněch mladíků si zpěvačka samozřejmě nepamatovala. „Je mojí chybou, že jsem ji četla pouze zběžně, ale vím, že se jednalo o ekologii, náboženství a soukromé podnikání, tím mám na mysli povolení provozu drobných živností, butiků a pekáren...“ Pak několikrát zopakovala, že v tom neviděla nic politicky závadného.
Nadstrážmistr Cibíková, která pořídila zápis výslechu Hany Zagorové, zřejmě nikdy neslyšela slovo butik, takže napsala „botigue“. Doufejme, že dnes již ví, oč jde.
Reportáž o vzniku petice založenou na nových archivních dokumentech přineseme tuto sobotu v příloze Orientace.
