Moje milá Česká filharmonie, dostal jsem od Ježíška lístek na Lang Langa, ani se neptej, kolik to stálo.
Utekl jsem o hodinu dřív z práce, jel domů umýt si krk a uši, vzal jsem si čistou košili a kravatu, skočil do auta a jel z jihovýchodu Prahy na severozápad, pro mámu.
Tu jsme se sestrou posadili na invalidní vozík, překonali schody, nacpali do auta, uklidňovali, co máme času, a po cestě, okolo pořád neopravené Ořechovky, se sázeli, jestli v té chodbičce u výtahu pro vozíčkáře v Rudolfinu mají pořád složené ty litinové sloupky a staré plakáty.
Na temeni Mánesova mostu už vidno, že něco neklape. V chalupě tma, krom milenců, asi študáků odnaproti, na schodech nikdo, na skle dveří přilípnutá cedulka ve smyslu: „Oznamujeme, že se koncert bohužel nekoná, lístky proměňte na CZK v kase.“
A tak jsem šel do kasy a dostal zpět bez řečí pár tisíc. Ptal jsem se proč. „Oni nám nic neřekli, my to nevíme, ale to se už ví dlouho.“
Vrátil jsem Ježíškovi peníze z penze a jeli jsme domů, kolem Hradu a furt neopravené Ořechovky, a povídali si, jak tenkrát před 35 lety taky nebyl koncert s Richtěrem, pamatuješ? A vrátili nám 40 korun, lístek stál pod rukou stovku. Ale to bylo dávno v Domě umělců.
Mámu jsem vytáhl po schodech zase nahoru, složil vozejk a podal jí bačkory.
A jel jsem domů na jihovýchod přes celou Prahu, ale už prázdnou, děkuju Ti, Mrázovko, po cestě jsem si pustil naplno Zepelíny, protože se mnou už nejela máma a trochu mě to celé naštvalo.
A doma otevřel internet a hledal a našel: „Recitál Lang Langa zrušen.“ Ale napřed jsem musel kliknout „zavřít“ na okno s červenobílou upoutávkou na koncert pro Japonsko. Proč nebyla alespoň v den nekonání koncertu vyskakující upoutávka na nekonání koncertu, nepsali.
A tak si myslím, že za ty peníze půjčené na půl roku Tobě, milá filharmonie, mohla na schodech stát hezká holka v kostýmku, co vždycky nosí dirigentovi květiny, nebo pán v saku a hezky těm osmdesátiletým, co pamatují Talicha a Ančerla, ale i mladším, říkat omluvu, jako že se ten recitál nekoná, a strojeně se u toho usmívat. A ne to vyřídit cedulí jak na poště, byť i v angličtině.
Tvůj nepravidelně pravidelný posluchač
