Jinak při štení tohoto článku jsem jen slzel, protože jako jeden z mnoha sto tisíců uprchlíků z komunistického ráje, i my odešli za svobodou. Stratili vše jen proto, abychom byli FREE. Dnes je to velice těžké někomu vysvětlit, že touha po svobodě byla jediným podivem starat všechno ve svém životě. Útěk Němců jsme prožívají stejně intezivně jako oni. Totiž nikdo tehdá nevěřil, že ten rudý kolos se může tak rychle zhroutil. Nikdo netušil, jak velké hliněné nohy to rudé násilí mělo a na nich tak tak stálo.

Určitě si tenkrát nemysleli,že za 30 let bude totalita zpátky převlečená do jiného hávu.

Ano, dnes je to zelená a etnická totalita. Je to stejný druh lidí snažící se pushovat jejich agendu. Ale je tu jeden jediný faktor, který nikdy nedopustí, aby obyčejným lidem přerostlo přes hlavu: SVOBODNÉ A DEMOKRATICKÉ VOLBY. To je záruka naší svobody.

Ovšem, s tým převratem byli Čechoslováci zase poslední z toho toho prokletého, bolševického Ostblocku.

Kdepak. Rumuni se Ceaucesca zbavili az v prosinci 89 a baltske zeme se z CCCP vyvazaly jeste pozdeji.

Vzpomínám, že východoněmečtí uprchlíci ovlivnili myšlení obyvatelstva. Lidi na venkově nejdříve kritizovali čs. komunisty, hlavně Jakeše, za slabost, že východním Němcům nedokázal vstup do země zakázat, rovněž propouštění disidentů na svobodu se lidem nelíbilo. Právě ústupky režimu způsobily, že mu někteří lidé přestávali věřit.

Hniloba tehdejšího bolševického způsobu života se veřejně projevovala v celém východním bloku. Naši soudruzi to však stále zakrývali a nechtěli si připustit.