ODS svůj postoj vysvětluje potřebou boje pro hospodářské krizi a nutností snižovat stále rostoucí deficit státního rozpočtu. ČSSD se naopak snižování sociálních výdajů brání a tvrdí, že pravice zneužívá ekonomickou krizi s cílem zlikvidovat sociální stát.
V čem se tedy dlouhodobé vize nejsilnějších stran liší?
Příblížení "všech těch vysokoškoláků" k výrobě
Pokud jde o vzdělání, v tuzemsku podle ČSSD chybějí technicky vzdělaní experti a upadá i učňovské školství. Statistiky sice uvádějí, že Česko co do počtu vysokoškoláků výrazně pokulhává za evropským průměrem, podle sociálních demokratů ale není situace tak dramatická.
I nadbytek humanitně vzdělaných lidí prý může být přínosem díky "většímu přiblížení všech těch výtvarníků, psychologů, sociologů, ekologů a tak dál k výrobním podnikům i exportu".
Naproti tomu občanští demokraté plánují pozvednout českou vědu a výzkum, zejména technické vědy. Chtějí mít "excelenci" v konkrétních oborech jako strojírenství, nanotechnologie či informační technologie.
Česko by se díky tomu mělo dostat mezi 20 nejkonkurenceschopnějších světových ekonomik. Na financování vysokoškolského vzdělání se však budou muset podílet i samotní studenti.
Ve zdravotnictví ODS trvá na poplatcích a spoluúčast pacientů chce ještě rozšířit. Občanští demokraté v zásadě tvrdí, že by měly být ze zdravotního pojištění hrazeny jen mimořádné zdravotní úkony a vše ostatní, například i lehčí operace, by si měli pacienti hradit sami. ČSSD se naopak úporně snaží zrušit i již zavedené poplatky ve zdravotnictví.
Na důchody bude, slibuje ČSSD
Ještě více se od sebe obě strany liší v postoji k důchodovému systému, kterému podle odborníků hrozí v roce 2050 propad kolem 120 miliard korun ročně, nebude-li zásadně reformován. Sociální demokracie trvá na zachování solidárního průběžného financování důchodového systému, které spočívá v tom, že důchodcům na penze přispívá výdělečně činná generace.
Sociální demokraté jsou přesvědčeni, že stačí stávající systém pouze upravit. Nebrání se také penzijnímu připojištění za účasti státu.
Občanští demokraté mají naopak snahu nynější systém postupně komercionalizovat. Prvním krokem má být opt-out. Znamená to, že by měl mít každý výdělečně činný občan možnost převést část pojistného do komerčního připojištění. Hovoří se o čtyřech procentech.
To však rozhodně odmítá ČSSD s tím, že by to znamenalo zhruba padesátimiliardovou roční ztrátu pro stávající průběžně financovaný systém. Mohlo by to podle ČSSD vést i ke snížení důchodů a životní úrovně seniorů.
Socialisté chtějí být blíž k Rusku
Očanští demokraté zdůrazňují transatlantickou vazbu EU s USA a hovoří o boji s federalismem v EU a prosazování alternativní vize unie proti hlavnímu proudu. Sociální demokraté nemají proti policie EU takřka žádné výhrady a jsou více proevropští než proameričtí.
Nejvíce se proti sobě strany vyhranily odmítavým postojem ODS k lisabonské smlouvě upravující nově poměry v unii, kterou naopak ČSSD bezvýhradně přijala.
ČSSD má kladný poměr k nynějšímu Rusku a ve vizi hovoří o jeho integraci s EU či o jeho silném přidružení, i když jeho členství v unii nepovažuje za reálné. Postoj ODS k Ruské federaci je naopak opatrný, protože se obává přílišného posílení jeho vlivu.
