Letošní ročník tradiční dvoutýdenní přehlídky nazvané London International Mime Festival skončil tuto neděli. Opět se snažil představit to nejkvalitnější, co se aktuálně zrodilo v dílně evropského fyzického divadla, nového cirkusu či jevištní animace.
Festival pomáhá již od roku 1977 propagovat vizuální divadlo proti tradici shakespearovského kultu. Paradoxní přitom je, že se přehlídka pro zestručnění názvu zaštiťuje zavádějícím termínem mim. Většina lidí si neomylně spojí tento pojem s těmi nejkonvenčnějšími praktikami žánru. To přesto nebrání převážně mladým návštěvníkům vyprodat každou inscenaci do posledního místa. Když se člověk kolem sebe v hledišti rozhlédne, změť cizích jazyků napoví proč. Kromě odborné veřejnosti tvoří nezanedbatelnou část divácké obce turisté. Pro ně je totiž převážně nonverbální umělecký výraz možností překlenout jazykovou bariéru.
Na počátku zkoušek představení Flesh and Blood & Fish and Fowl byl záměr Charlotty Fordové přenést na jeviště groteskně pojednanou situaci velkoměstského člověka sežraného divokou zvěří. Geoff Sobelle přišel s návrhem dramaticky zpodobit nevyhnutelnost pádu civilizace. A tak inscenace těchto dvou komiků zkoumá nakonec průnik obou přístupů. Sobelle se svíjí zdeprimovaným nechutenstvím za svým manažerským stolem. Jeho kolegyně mu s křečovitě napjatými rysy neukojené sekretářky předčítá výroční zprávu. A firmu s rychlým občerstvením mezitím pohlcuje animalita vycpané zvěře.
Teprve však představení španělského Teatra Corsaria La Maldición de Poe mi skutečně vnutí potřebu procházky po čerstvém vzduchu. Když šílená megaopice podřeže dva roztomilé důchodce, uleví mi jen vědomí, že se nacházím na loutkovém představení. Přehlídka čítá celkem patnáct souborů. Jako pocta zemi původu i nejvyhlášenějšímu patronu žánru je letos více než ze třetiny zastoupena Francouzi. Našinci bude povědomé jméno skupiny Atelier Lefeuvre & André, která svou klauniádou loni hostila pražskou Letní Letnou. Z českých umělců se naopak do historie věhlasného londýnského festivalu zapsal pouze kdysi Bolek Polívka. Zdá se, že tuzemským mimujícím divadelníkům chybí do světovosti dostatečně inovativní poloha výrazu.
O autorovi| VERONIKA ŠVÁBOVÁ, Autorka je divadelní publicistka
