AFP ve své zprávě cituje Williama Bizzarriho, který sklepy s uskladněným parmezánem vlastní a obhospodařuje. To je jediná přímá řeč v článku. Naproti tomu Bloomberg, jehož reportérky Alessandra Migliacciová a Flavia Rotondiová s Bizzarrim také hovořily, cituje ve svém textu další tři lidi, kteří o obchodování s parmezánem vyprávějí zajímavé detaily. Třeba sýrař Giuseppe Montanari vysvětluje, že za půjčky jištěné sýrem vykupuje od farmářů mléko. „Tento mechanismus je krev našeho podnikání,“ říká. „Je to skvělý způsob, jak financovat naše výdaje za rozumné úroky, a banka moc neriskuje, protože sýr prodá vždycky.“ Bizzarri zas v původním článku popisuje, jak se do skladu se sýrem v únoru dostali lupiči a ukradli 570 bochníků parmezánu. „Díky bohu se je podařilo chytit dřív, než stačili sýr nastrouhat,“ říká Bizzarri. I šéf sdružení producentů parmezánu Leo Bertozzi má co říct. „Parmezán sloužil jako platidlo už od středověku. To má dvě příčiny. Zaprvé má vysokou hodnotu, neboť každý bochník sýra obsahuje ekvivalent 550 litrů mléka. Zadruhé musí dlouho zrát, takže je nutné zajistit úvěrování na jeho další výrobu až do doby, než je možné ho prodat,“ vysvětluje Bertozzi. Podle Williama Bizzarriho banky zvažovaly, že budou dávat úvěry i na záruky ve formě olivového oleje a parmské šunky, ale tuto možnost zavrhly. Šunku i olej je totiž možné snadno vyměnit za levnější a méně kvalitní náhražky.
To vše ve zprávě, která se prostřednictvím ČTK dostala do českých novin a na internet, chybělo. Ukazuje to však také, že to Rupert Murdoch a jeho následovníci se zpoplatňováním zpravodajstvím na internetu nebudou mít jednoduché. Kradlo se, krade se a krást se bude dál.
O autorovi| Jaroslav Plesl, zástupce šéfredaktora e-mail:jaroslav.plesl@lidovky.cz
