Tomáš Garrigue Masaryk elektrárenskou společnost ČEZ neznal. Vedení ČEZ naopak Masaryka zná dobře.
Nebo alespoň jeho okřídlené motto „nebát se a nekrást“. ČEZ z něj patrně vycházel při nastavení nového způsobu odhalování zlodějů proudu. Před rokem se totiž dostalo pod palbu médií jeho vymahačské komando, respektive jeho nekompromisní praktiky proti zlodějům. Noční výjezdy, soukromé zbraně za pasy kontrolorů, okamžité odpojování od sítě. To vše skončilo. Nutno dodat, že to tak je v právním státě správně.
Správné ale není, že změkčení praktik vyústilo i ve výrazné snížení počtu kontrol. ČEZ dokonce sám připouští, že proti zlodějům nevyužívá veškeré možnosti, které mu dává Energetický zákon.
Zloději elektřiny (nezaměňujme je s neplatiči) se ale masarykovským mottem neřídí, a aby nekradli, musí se bát. Je na ČEZ, aby na ně vyrukoval s dostatečným strašákem. Tím musí být právě četnost kontrol. Je totiž zřejmé, že zlodějů proudu v Česku přibývá. K jejich odhalování nemusí elektrárenské firmy vynakládat pouze vlastní síly. Dopravní podniky si k vymáhání peněz od „černých“ pasažérů začaly najímat právní kanceláře. Výtěžek z uložených pokut následně rychle vzrostl.
Ani elektrárenským firmám nic nebrání, aby najímaly externí „detektivy“. Profitovat z toho budou všichni -tedy kromě zlodějů.
