Hostitelem setkání je Robert Fico, premiér nynější předsednické země EU. Jednání samotné ale povede předseda Evropské rady Donald Tusk, který tento týden účastníky pozval neobvykle dlouhým a otevřeným dopisem.
„Lidé v Evropě chtějí vědět, zda události a procesy, kterými jsou zahlceni, v nichž se neorientují a které je někdy děsí, jsou politické elity schopny dostat pod kontrolu. Mnoho lidí, a nikoli pouze ve Spojeném království, si nyní myslí, že účast v Evropské unii jde proti stabilitě a bezpečnosti,“ napsal Tusk do hlavních měst.
Juncker nabídl představu, jak vyvést EU z krize. U Čechů vyvolal smíšené pocity |
Jeho cílem je podle dobře informovaného unijního představitele, aby Bratislava přispěla k „návratu naděje do otřesené unie“. Místo „optimistických zpráv o světlé budoucnosti“ prý ale někdejší polský premiér dává přednost upřímnému rozhovoru o chybách a nedostatcích stávající podoby EU. Přípravné konzultace byly intenzivní.
Ve slovenské metropoli bude chybět britská premiérka Theresa Mayová. Jednání proto nebude řádným unijním summitem a jeho výsledkem může být jen politická deklarace, která by ale mohla pro příští měsíce definovat základní politickou agendu měnící se Evropské unie.
Schůzka byla svolána už v červnu na řádném summitu EU. Bylo to krátce poté, co Britové v referendu odmítli své další členství v unii a lídři ostatních 27 členských zemí cítili potřebu najít místo a čas k diskusi o budoucnosti bloku.
Samotný brexit a očekávaná několikaletá vyjednávání s Londýnem o konci jeho účasti v EU a o nové podobě vzájemných vztahů tématem v Bratislavě nebudou. Dál totiž platí to, co členské státy i Brusel řekly hned po referendu - rozhovory nezačnou, dokud Británie svůj záměr odejít formálně neoznámí. Až v tom okamžiku bude odstartován proces odchodu, který znají unijní smlouvy.
Věcné hledání diagnózy
Jednání ve slovenské metropoli, provázené mimořádnými bezpečnostními opatřeními a rozsáhlými omezeními dopravy, začíná na Bratislavském hradě v pátek dopoledne. Právě v této části schůzky očekávají diplomaté velmi otevřenou diskusi o situaci v Evropské unii a o jejích kořenech.
Konflikty jsou ostré, známé a je jich řada: od různých pohledů na řešení migrační krize a především na „kvóty na uprchlíky“ dělící unii na Východ a Západ, přes spory o rozpočtovou odpovědnost, kdy se sváří jižní a severní státy, až po sociální problematiku v souvislosti s jednotným evropským trhem či třeba po otázku míry spolupráce v bezpečnostní a obranné oblasti.
„Hledání diagnózy musí být věcné a co nejvíce otevřené. Doufám, že (lídři) vůči sobě zůstanou slušní,“ poznamenal informovaný činitel v připomínce nedávné slovní přestřelky mezi lucemburským ministrem zahraničí, který navrhl vyloučení Maďarska, a následné ostré odpovědi z Budapešti i dalších středoevropských hlavních měst.
Pracovní oběd absolvují šéfové států a vlád na lodi na Dunaji. Tam by měli mluvit o tom, jak členské země vlastně spolupracují a jak v EU komunikují. U oběda by také Tusk mohl své kolegy informovat o nedávné návštěvě Londýna a o diskusi s britskou premiérkou. Spolu s francouzským prezidentem Francoisem Hollandem také chtějí požádat, aby členské země věnovaly větší pozornost ratifikaci loňské klimatické dohody z Paříže.
Vzájemný obdiv Orbána s Kaczyńským: Chceme v EU po brexitu kulturní kontrarevoluci |
Odpolední diskuse se opět na Bratislavském hradě má týkat konkrétnějších témat budoucnosti. Právě obnova kontroly vnějších hranic, lepší spolupráce při vnější i vnitřní obraně a boji s terorismem či snaha posílit kulhající evropskou ekonomiku mají pomoci přesvědčit skeptickou evropskou veřejnost, že politici to s EU myslí vážně. Zazní zřejmě například jednoznačné prohlášení, že není možné, aby se opakoval chaos, který loni na hranicích i uvnitř unie způsobila migrační vlna.
Diplomaté a unijní představitelé v Bruselu upozorňují, že řada aktuálních témat - například vztahy s Ruskem - ale patří na stůl řádným summitům v říjnu a v prosinci a na Slovensku tedy probírána nebude.
Český premiér Bohuslav Sobotka před setkáním napsal, že prioritou Prahy je „bezpečná, prosperující a spolupracující EU“. Je k tomu podle něj nutná nejen jednota členských zemí, ale také vyšší důvěra lidí v EU a její instituce.
Proces, který začne v Bratislavě, má pokračovat v lednu schůzkou na Maltě a vyvrcholit na jaře v Římě, kde si Evropa připomene 60. výročí Římských smluv, tedy jednoho ze základů integrace světadílu.
Diskusi do jisté míry už ve středu zahájil předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker svým rozsáhlým vystoupením v Evropském parlamentu. Jeho výroční projev tak byl příspěvkem „Bruselu“ do debaty o tom, jak unii změnit tak, aby pro občany evropských zemí opět dostala smysl.
