První zmínky o epilepsii se objevily už někdy kolem druhého až čtvrtého tisíciletí před Kristem, a to v indickém lékařství. Ve starověku byla tato choroba považována za svatou nemoc, kdy při záchvatech docházelo k setkávání s bohy, nebo za posedlost ďáblem. Ve středověku ji vnímali jako boží trest. Epileptici byli považováni za nebezpečné osoby, byli mučeni a nejeden z nich skončil až na hranici. Tato doba je ale naštěstí už dávno pryč. Dnes díky stále se vyvíjející léčbě mohou lidé s epilepsií vést téměř či zcela normální život.
Děti se mohou vyléčit Epilepsií u nás trpí asi u sto tisíc lidí. Přestože některé formy mohou být zděděné, lze jí onemocnět v každém věku. Může být důsledkem nejrůznějších chorob mozku, jako například nádoru, mrtvice, zánětu mozkových blan a podobně.
Epilepsie se častěji vyskytuje u starých lidí a u dětí. U dětí je však možné, že se zcela vyléčí. Jejich mozek prochází vývinem a při zachování režimových opatření může epilepsie po určitém čase odeznít. Mezi nejdůležitější režimové opatření patří pravidelný spánek. „Pravidelnost spánku je důležitější než jeho délka,“ říká k tomu doktor Martin Tomášek z Centra pro epilepsii Fakultní nemocnice Motol.
V případě, že záchvaty přetrvávají i přes důsledné dodržování režimových opatření, přistupuje se i k medikamentózní léčbě. Léky, které se podávají ve formě pilulek nebo u dětí i ve formě kapek, ale epilepsii nevyléčí. Tím, že snižují nesprávné výboje v mozkových buňkách, však dokážou bránit vzniku záchvatů.
EEG epilepsii vždy neprokáže Ne vždy ale epilepsie během dospívání vymizí. Někdy přetrvá, nebo se naopak vyskytne až v průběhu života. Pacienti pak bývají neurologem posláni nejprve na elektroencefalogram (EEG), na kterém však nemusí být prokázán žádný nález, i když člověk epilepsii má. Proto může být poslán i na magnetickou rezonanci. Pro správnou diagnostiku se využívá i video-EEG monitorování. Správná diagnóza je důležitá pro účinnou léčbu. V některých případech postačí pouze režimová opatření, tedy opět pravidelný spánek. Současně je třeba odstranit rizikové faktory, o nichž se v daném případě ví, že záchvat vyvolávají. Může jimi být třeba blikající světlo na diskotékách nebo třeba zvýšená fyzická zátěž.
Pokud samotná režimová opatření výskyt záchvatů nepotlačí, přistupuje se opět k užívání léků. Některé z nich užívají v rámci prevence i pacienti trpící na migrenózní záchvaty, ačkoli mechanismus migrény je zcela jiný než v případě epilepsie. U migrény dochází ke špatnému rozšiřování a stahování cév.
Děti mohou žít normálně i s půlkou mozku. Dospělí ne U těch epileptiků, kteří už vyzkoušeli různé typy a kombinace léků, a kterým už ale léky nezabírají, a mají v mozku prokazatelné ložisko, se může přistoupit k operaci.
Podmínkou ale je, že ložisko musí být v takové části mozku, kterou lze odstranit.
Kdyby se například nacházelo v centru pro řeč, znamenalo by to, že by pacient nemohl po operaci již mluvit. V takovém případě lékaři pacienta neoperují. Operace nesmí pacienta poškodit.
U dětí je v extrémních případech možné odstranit při operaci i polovinu mozku.
Jejich mozek se totiž stále vyvíjí a jeho zbylá část může částečně či úplně převzít funkce odoperované části. Dítě tedy může být po takové operaci zcela v pořádku.
Probuzení pacienta při operaci je výjimečné Zpravidla je možné funkce mozku vyšetřit do té míry, že lékaři nepotřebují pacienta během operace probouzet, aby zjistili, zda nepoškodí některou důležitou část. Jen výjimečně se přistupuje k tomu, že se pacient částečně probudí. „Pacient žádnou bolest při takovém probuzení necítí,“ říká doktor Tomášek. Někdy je největší komplikací esteticky nepříznivě umístěná jizva nebo mírná deformita lebky v místě operace. Díky moderním technikám využívajícím znalostí z plastických operací se to stává vzácně.
V případě, že pacientovi nezabírají žádné léky a operace je nemožná, je další možností léčby vagový stimulátor. Je to přístroj podobný kardiostimulátoru, který se podobně voperuje pod klíční kost. Přístroj vydává v pravidelných intervalech přes bloudivý nerv (latinsky nervus vagus) elektrické impulzy do mozku, a tím snižuje možnost rozvoje záchvatů.
***
Až uvidíte člověka při
záchvatu epilepsie...
* odstraňte z jeho blízkosti ostré
předměty
* uvolněte mu oděv, a to hlavně
kolem krku
* podložte mu hlavu mikinou,
bundou nebo rukou
* nepohybujte s ním a nebraňte
mu v křečovitých pohybech
* nevkládejte mu nic mezi zuby,
nesnažte se mu násilím otevřít ústa
* vyčkejte do plného vědomí
postiženého
* pokud záchvat trvá déle než pět
či deset minut, zavolejte záchranku
