Desetikorunu spolkl automat na lístky redaktorovi serveru Lidovky.cz ve stanici metra Hlavní nádraží. Nezbývalo tedy, než si jít stěžovat. "Žádnej problém, pane, jen nastartuju počítač a sepíšeme reklamaci," reagoval dozorčí. Že jde pouze o deset korun? "To nevadí, sepsat se to musí," trval na svém.
ČTĚTE TAKÉ: |
Od sepsané stížnosti k vrácení mince vede měsíc dlouhá cesta. Dopravní podnik musí reklamaci zpracovat. "Servis jízdenkových automatů zajišťuje řádné oddělení DPP," popisuje Aneta Řehková z tiskového odboru Dopravního podniku.
Automat na jízdenky (ilustrační foto).
Zhruba po třech týdnech přijde do schránky žadatele předvoj v podobě dopisu, že firma uznává jeho nárok, po dalším týdnu přistane v poště složenka typu B na deset korun.
Podrženo a sečteno: jen poštovní náklady několikanásobně převyšují částku, o kterou jde. Za dopis se sdělením "peníze vám vrátíme" zaplatil DPP 9,50 Kč. Za složenku pak více než třikrát tolik. "Když to je do schránky tak to stojí třicet pět korun," informuje paní na poště.
DPP tedy za navrácení desetikoruny jejímu právoplatnému majiteli zaplatil celkem 44,50 Kč, což je cca čtyřapůlnásobek vrácené částky. Další náklady tvoří práce zaměstnanců.
"Pokud cestující oprávněně reklamuje a požaduje vrácení byť i jedné koruny, dostane ji od nás zpět. V tomto extrémním a výjimečném případě jsou náklady na vrácení částky vyšší než částka sama," uznává Aneta Řehková. Podnik se takto podle mluvčí snaží hlavně zachovat důvěru v automatizovaný prodej jízdenek, potažmo důvěru v DPP.
Na uznaných reklamacích vrátil loni cestujícím 270 tisíc korun, nejčastěji to bylo kvůli předmětům, které někdo vhodil do automatu na jízdenky. "Cizí předměty tam vhazují někteří jedinci, snažící se z ucpaného automatu získat mince," popisuje Řehková. Tržby za jízdenky prodané v automatech přesahují 600 milionů korun ročně.
